Pro padouchy neplatí pravidla. Tato zásada je věrně uplatňována v celé trilogii o Živých lodích. Všechny tři knihy mají řadu zajímavých postav, ale mistrem mezi nimi je zloun.
Nudící se astrální entity, zločin z budoucnosti, umělointeligentní pracovní stáž nebo démoni plnící poslední přání. To všechno a mnohem víc čeká čtenáře v tomto povídkovém mixu astrálu a technologií.
Klient, který si přijde vyžádat Felixovy služby, nabídne slušnou sumu za nalezení jeho ztracené přítelkyně. Údajně ztracené a údajné přítelkyně, jak se záhy ukáže. Věci jsou jinak, než jim navykládal a velmi rychle přestane být jasné, kdo koho a proč vlastně hledá. Když pracujete na supertajném a nevládním projektu, můžou se vám stát daleko horší věci, než že vás nikdo nemůže najít, protože jste se někam zatoulali cestou z flámu.
Úžasná a do nejmenších detailů propracovaná skládanka, která začíná v nepříliš vzdálené budoucnosti, vás odnese do daleké minulosti a zpět a pak zase daleko dopředu v čase.
A je to tu. Necudná pornoliteratúra definitívne ovládla česko-slovenský fandom. Už sme si zvykli na vlkodlakov a upírov v erotickom prevedení, ale nespútaný sex prenikol už aj do sci-fi.
Jméno Jany Maffet Šouflové bývá spojováno převážně s ilustracemi fantasy příběhů a výjevů. Loňského roku však spatřila světlo světa její kniha, nazvaná Svitky z londýnského mostu
Žít pod dohledem Velkého bratra by nikdo nechtěl. Proč vlastně? Pevnost se svou Resistentní obálkou a výčtem úspěšných dystopií za poslední dobu nám to osvětlí.
V dnešní době letí upíři a vlkodlaci. Jejich rozšklebené tváře (poslední dobou stále častěji spíše spanilé) vídáme na stříbrném plátně i v počítačových hrách a pomrkávají na nás z přebalů knížek. Nebylo tomu tak ale vždy. Kupříkladu přelom středověku a raného novověku byl plný kostlivců, jejichž tance symbolizující marnost lidského bytí nacházíme v řadě dobových rytin a obrazů. Velkým popularizátorem těchto motivů byl jeden švýcarský malíř.