nedělník

Každý z nás občas potřebuje únik od reality (a kdo tvrdí, že ne, ho nejspíš potřebuje nařízený od psychiatra).

Na první pohled by se mohlo zdát, že porušujeme nedělníkový režim, protože dnes je řada na externistovi z řad fantastických hostí. Někdy je ale potřeba trochu ohnout realitu. Náš počítačový a grafický guru a šedá eminence sardenská přesídlil z pracovně-rodinně-osobních důvodů na blíže neurčenou dobu do USA. Stal se z něj tedy ten nejextrémnější externista, jakého si lze (v jistém slova smyslu) představit, a protože už sepsal pár postřehů ze svého zabydlování, nechceme je nechat ležet  jen tak ladem. Předběžně naznačil, že když mu bude múza dobře našeptávat, není  tenhle americký příspěvek zdaleka jediný, na který se můžete těšit.

Myslím, že každý vypravěč to zná: jsou historie, které vám straší v hlavě, ale jsou na nic, protože z nich máte jenom útržek – obraz, dva, třeba i tři, jenže zbytek chybí. Sám myslím, že kdybych si udělal pořádnou mozkovou inventuru, vydoloval bych jich aspoň dvacet (a to nepočítám ty, které mi v různých nepatrných fragmentech leží na disku; ty už jsou mimo, u těch se nevzdávám naděje, že je jednou doplním).

Nedávno měla moje kočka malou nehodu. Nebo ani ne tak samotná kočka, jako spíš jedna z knih, která potkala mou kočku. Ve zkratce: usnula jsem předchozího večera uprostřed rozečteného románu, svazek zůstal otevřený a Julls si párkrát hrábla do stránek. Výsledek: puzzle pro extra trpělivé.

O poslední březnový nedělník jsme požádali spisovatelku a překladatelku Petru Kubaškovou.

Co myslíte, umí knížky mluvit? A mají místa duši? Jasně, knížky maj spoustu stránek a na nich ještě víc písmenek, takže se od nich automaticky očekává nějaký to sdělení, a v dnešní době už má každý druhý místo toho slavnýho genia loci, kterej vás ovane atmosférou tak magickou, že si tam dočista zatoužíte udělat selfíčko a vrznout ho na sítě dřív, než by se genius a loci stihli vzít za ruce a někam se spolu vypařit – ale tak jsem to nemyslela.

Když v roce 2016 vyšla Pýcha, předsudek a zombie, taky se všichni rozčilovali nad tím, jak historicky nemístně ty zombies na anglickém venkově v raně devatenáctém století působí?
Ne?
Já jenom přemýšlím, proč všichni tak vyvádí kvůli černochům v Bridgertonu.

Letošní Nedělníky, které nepíší naši redaktoři, ale lanaříme na ně lidi „zvenku“, odstartuje skrznaskrz hororově Martin Štefko, nakladatel, spisovatel a překladatel v jedné osobě. Pokud by vás zajímalo, kde hledat knihy, o kterých se zmiňuje, poohlédněte se ve vodách internetu po nakladatelství Golden Dog.