nedělník

První letošní Nedělník, o který jsme požádali "externistu", pro vás napsala spisovatelka Zuzana Strachotová a slušel by mu podtitul Cesta do hlubin autorovy duše. Nahlédněte pod pokličku úvah šílence, jehož vášní je skládat písmena jedno za druhým a řetězit je do příběhu bez ohledu na čas i vynaloženou námahu.

Předvánoční čas někdy v člověku vyvolává zvláštní pocity.

Teď nejsem pyšná matka autorka. Jsem pyšná matka soutěže a ty pocity jsou v mnohém podobné.

Je spousta skvělých způsobů, jak s přáteli strávit volný čas, a jedním z nejlepších je zažít společně nějaké dobrodružství. Ne vždy je ale chuť vyrazit do hor či někam ven – a zašít se na několik hodin ke známým do kuchyně, sedět na zadku a cpát se chipsy a prolévat kolou, to taky nemusí být tak zlé, jak to zn

Je fantastika „worthy"? Aneb o fantazii akademické obce spíše nevážně

Tak jsem se rozhodla, že si takhle při neděli trochu zastřílím do vlastních řad. Nebojte se. Nebude to žádný extra krvák, spíš srdceryvné pokrčení rameny zoufalého studenta PhD, který musí před akademickou obcí neustále obhajovat, že psát o fantastice je „worthy", dokonce i o té české.

Ještě se vrátím na chvíli do Maine, následně se pozastavím nad množstvím potenciálních soukromých detektivů a nakonec se podíváme taky na BLM a nahlédneme do chudší čtvrti jinak bohatého regionu - takže vlastně žádné velké drama. A nebo jo? 

Tak jedeme do Maine, rozhodli jsme se jednou před víkendem. Jenže to není jen tak. Předně si musíte půjčit auto, zamluvit ubytování, podívat se, zda je národní park normálně otevřený a taky počasí aby vyšlo. A když to všechno máte a za 14 dní jedete, ještě není úspěch zaručen.

Neděle není nejlepší, natož nejvhodnější na napsání nedělníku...