První letošní Nedělník, o který jsme požádali "externistu", pro vás napsala spisovatelka Zuzana Strachotová a slušel by mu podtitul Cesta do hlubin autorovy duše. Nahlédněte pod pokličku úvah šílence, jehož vášní je skládat písmena jedno za druhým a řetězit je do příběhu bez ohledu na čas i vynaloženou námahu.
„I skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále!“ Hojně citovanou větu z filmu Marečku, podejte mi pero většina Čechů zná. Jádro vtipu spočívá v nepravděpodobné představě, že skladník se ve volném čase zabývá klasickou literaturou v originálním znění. To, kým a čím jsme, je z významné části dáno prostředím, ve kterém se pohybujeme.
Je spousta skvělých způsobů, jak s přáteli strávit volný čas, a jedním z nejlepších je zažít společně nějaké dobrodružství. Ne vždy je ale chuť vyrazit do hor či někam ven – a zašít se na několik hodin ke známým do kuchyně, sedět na zadku a cpát se chipsy a prolévat kolou, to taky nemusí být tak zlé, jak to zn
Žijeme v době názorů, valí se na nás ze všech stran. Většinou ve formě krátkých stravitelných hesel, které můžeme přijmout, nebo odmítnout, ale očekává se, že se k nim nějak postavíme.
Je fantastika „worthy"? Aneb o fantazii akademické obce spíše nevážně
Tak jsem se rozhodla, že si takhle při neděli trochu zastřílím do vlastních řad. Nebojte se. Nebude to žádný extra krvák, spíš srdceryvné pokrčení rameny zoufalého studenta PhD, který musí před akademickou obcí neustále obhajovat, že psát o fantastice je „worthy", dokonce i o té české.
Že je fantastika takový literární otloukánek, to už víme dávno a asi nemá smysl se nad tím moc pozastavovat a ronit krokodýlí slzy. My ji milujeme, a tím pádem není co řešit – ostatní ať si trhnou ploutví.
Ještě se vrátím na chvíli do Maine, následně se pozastavím nad množstvím potenciálních soukromých detektivů a nakonec se podíváme taky na BLM a nahlédneme do chudší čtvrti jinak bohatého regionu - takže vlastně žádné velké drama. A nebo jo?
Můj vztah k četbě byl vždycky kladný a přes prázdniny nebo během dlouhých školních absencí jsem přečetl značné množství knih. Lásku ke knihám u mne neprobudil Tolkien, ale Josef Lada se svým Mikešem.
Tak jedeme do Maine, rozhodli jsme se jednou před víkendem. Jenže to není jen tak. Předně si musíte půjčit auto, zamluvit ubytování, podívat se, zda je národní park normálně otevřený a taky počasí aby vyšlo. A když to všechno máte a za 14 dní jedete, ještě není úspěch zaručen.
Máloco škodí začínajícím autorům tak jako řeči o umění, které jsou dávány do kontrastu s tím, co se nazývá řemeslo. Že jako jsou nějaké dvě oddělené skupiny, na jedné straně jsou ti umělci, co píšou tu velkou literaturu a na straně druhé jsou ti řemeslníci a zaprodanci, co píšou tu komerční zábavu pro lůzu.