Vějíř – sborník české mangy již poosmé zachycuje tuzemskou manga scénu uplynulého roku a přináší další várku komiksů od ostřílených hráčů, ale i úplně nových scénáristů a kreslířů.
Život na vesnici je poklidný. Lidi tu nesnáší cizáky, sledují fotbal, pijí pivo v hospodě, pořádají obětní rituály černé koze a ujišťují se, že rybí lidi nevylézají z jezera. Klid však naruší muž v masce, který místními poměry pěkně zamíchá.
Kei má Gantze dost a je rozhodnutý přijít na to, jak mu uniknout. Chtěl by žít klidný život a užívat si se svou přítelkyní. Jenomže na hledání řešení není čas, protože se Keiův spolužák Izumi rozhodne ke Gantzovi dostat a způsobit kvůli tomu masakr.
Co kdybyste museli jeden den prožívat stále znovu? Keidži Kirija bojuje ve válce a zemře, aby se vždy probudil na začátku osudného dne. Je rozhodnutý se z časové smyčky dostat, i kdyby ho to mělo stát stovky smrtí. A taky bude.
Masakr pokračuje. Buddhové se zdají neporazitelní a na nohou se drží už jen hrstka statečných. Jeden by skoro řekl, že tenhle boj bude jejich poslední.
Jak vlastně vypadají pravá japonská jatka? Docela zajímavě - krev cáká všude po okolí, pajšl šplouchá na podlahu, hlavy se kutálí a končetiny poletují vzduchem. A bude hůř.
Po mírně kontroverzní dvouleté slovenské intervenci jsme se rozhodli, že kontroverze není vždycky jen dobrá, takže letos čekejte návrat k jistotám a Advíku, jak ho máte rádi. Noví organizátoři, které ale dávno znáte, rozšíření sekcí, co se osvědčily, a hlavně atmosféra klasického „školního“ conu. Jak říká John McClane: Yippee-ki-yay!
Rok se s rokem sešel. Počkat… Vlastně, ani ne tak rok s rokem, jako pár měsíců, co jsme se mohli naposled potkat na AMOK linii, která je pořádána v rámci úžasného Festivalu fantazie. Mnozí z vás tam už určitě byli, nebo aspoň vědí, o čem je tu řeč. Pro ty neznalé to vezmu velmi, velmi stručně.
Od začiatku bol príbeh štyridsiatich siedmych roninov cenzurovaný. Preto vznikla fiktívna verzia incidentu (Chúshingura), v ktorej boli mená hlavných postáv a dátumy zmenené. Ich príbeh sa stal súčasťou japonského folklóru a bol prerozprávaný formou bunraku (bábkové divadlo), aj kabuki (japonské divadlo).
Tento rok som sa rozhodol poňať návštevu Istroconu trochu inak, dospelejšie. Veď ide o akciu, ktorá je tu od roku 1988. Za tú dobu si con vydobyl slušnú prestíž a navštevujú ho takmer všetky vekové ročníky. Navyše okrem už tradičného dvojčaťa (a vlastného reinkarnátora) Comics Salónu, pribudol tento rok do partie aj nemenej legendárny Parcon.