V XB-1 4/2012 nenarazil mezi povídkami na žádný slabý kousek, sice stále nepřekoná jedničku tohoto roku, ale tu upřímě snad ani trhnout nejde. A publicistika? Jason Sanford, steampunk, ale třeba taky mystifikační horory. Co chtít víc?
Listopadová XB-1 (2011) je tak říkajíc holkou pro všechny. Obsahuje povídky, které přelouskáte kdekoli ve vlaku či MHD, ale také kusy, na které se budete muset stoprocentně soustředit a zalézt si někam do ticha.
Předně bych chtěl říci, že říjnová XB-1 má snad nejhezčí obálku i barevné sladění a je to minimálně třetí povedená obálka v řadě. Je tedy mojí velkou nadějí a příslibem toho, že už se v bočním sloupci nikdy neobjeví brčálově zelená, nebo nedej bože růžová. To jen tak na okraj. Obálka totiž určitě není tím, kvůli čemu XB-1 čteme.