Fantasy

Pamatujete si na ty večery u táboráku, kdy jste si s kamarády vyprávěli strašidelné historky? Na ten zvláštní mrazivý pocit v zádech, když jste se snažili nevěřit, ale stejně jste se ohlíželi přes rameno? „Zkazky z nefritové knihy“ přesně tenhle zážitek přenášejí na stránky – a dělají to skvěle.

Knižní série České země Jana Kotouče si od prvního dílu, který vydalo nakladatelství Brokilon v roce 2016, získala spoustu oddaných fanoušků. Ostatně jen díky tomu a spisovatelským kvalitám Jana Kotouče se České země dočkaly šesti knih. Jenže než se Česko-slovenské království stalo ve světě po Velké bouři námořní velmocí, muselo se nejdříve tím královstvím stát. O tom, co tomu předcházelo, si čtenáři mohli přečíst v povídce Po Velké bouři, kterou autor zařadil do povídkové sbírky Hrdinové českých zemí a která také vyšla v antologii Ve stínu apokalypsy.

S čtvrtou knihou jménem Věž havranů se děj celé série Gabriela Knoxxe pomalu posouvá do poloviny. Základ pevného spojenectví lidských měst pod vedením hraběte McRoye a guvernéra Rynella byl položen, nyní je potřeba jej posílit. Kněžce Raywě se podařilo vypátrat místo úkrytu jednoho z legendárních lidských čarodějů jménem Dradascan Eull. Válka se blíží a magie bude nezbytně potřeba. A kdo jiný by se měl vydat Dradascana vyhledat, než Gabriel.

Když v mém mateřském nakladatelství vyšla útlá knížečka filipínského autora Pancha Alvareze, po pravdě jsem nevěděla, do čeho jdu. Ale protože jsem ještě nic podobného nečetla, nadšeně jsem po ní sáhla. Nečekala jsem souvislý příběh. Nečekala jsem vůbec nic.

Nefrit má magickú moc. Využiť ju vedia iba Zelené kosti. Kedysi všetky bojovali bok po boku proti cudzincom, ktorí si chceli podmaniť ich vlasť, Kekon. Je to malý ostrov s jedinými náleziskami nefritu na svete. Má vlastné zákonitosti, život a pravidlá, ktoré ostatné národy nechápu. Teraz sa situácia mení. Potomkov dvoch najväčších rodín rozdeľujú intrigy. Vojna klanov je na spadnutie...

Píše se rok 1919. Nové pořádky se pomalu, ale jistě dostávají i do města, chráněného proti zpustošenému okolí kouzelnou formulí.
Ženy dostaly volební právo. Mění se móda i délka šatů – o tom ale zatím nikdo neví, protože obchodníci byli ve městě naposledy před rokem. Ale změny jsou za branou a nedají se už odvrátit. V tomto neobyčejném městě, ovládaném a poháněném kouzelnými formulemi, žije a pracuje Amálie.

Achernar jsem přečetla až po Zemři, Kaine, takže mě nepřekvapilo, že i zde jsem se absolutně ztratila. To se mi prostě v knihách této autorky děje. To ovšem nic nemění na faktu, že paní Svozilová psát umí. Umí vystavět zápletku, umí napsat dialogy. Píše bohatým jazykem, má skvělou slovní zásobu, postavy jsou uvěřitelné a živé.