L. K. Hamilton

I když si forma, alespoň z mého pohledu zaslouží pochvalu, hlavní je přeci jenom obsah. Už první větou: Byla jsem celá od krve, ale naštěstí nebyla moje, takže vše v pořádku. (str. 9), se autorka snaží přesvědčit, že je to ta „stará“ dobrá Anita.

„Nechodím s mrtvolami. Člověk musí mít nějakou sebeúctu.“ – Anita Blakeová

Do St. Louis přijíždí cizí vyšší upír, mezi nemrtvými začíná bitva o území a Anita se ocitá v jejím středu. Jean-Claude, upíří Vládce města, ji chce pro sebe - jenže jeho nepřátelé mají jiné plány. A aby to všechno bylo ještě horší, v ohrožení je i Anitino srdce, když poznává zatraceně pohledného středoškolského učitele biologie Richarda Zeemana.

Musím se přiznat, že jsem si po přečtení knihy dal před psaním recenze pauzu, abych nezačal obdivnými výkřiky typu: „Anita je prostě nejlepší!“, nebo „Já tu holku prostě žeru!“. Nechal jsem to v sobě pěkně uležet a teď můžu s klidnou hlavou začít psát.

Nazvat Anitu holkou do nepohody je asi tak trefné, jako říct, že v knihách Jiřího Kulhánka občas ukápne nějaká ta krev. Co příroda Anitě nedala na výšce, to jí nadělila na drsnosti. Tahle kočka ostrá jako maďarský guláš ochucený žiletkami by mohla drtit v zubech diamanty jako Marfuša oříšky. Nic jiného jí často ani nezbývá.

Na bývalého snoubence se dá jen těžko zapomenout. Když Anitě Blakeové ve tři ráno zazvoní telefon, chvíli si myslí, že je to on. Není. Je to jeho bratr a nepřináší dobré zprávy. Jak se zdá, bývalá láska Anitina života se nechala zavřít do vězení za pokus o znásilnění.

Fanoušci upířích romancí zbystřete! Jedna z nejslavnějších sérií tohoto subžánru Anita Blakeová, lovkyně upírů americké autorky Laurell K. Hamiltonové mění v tuzemsku po pěti letech domovský přístav.