Tentokrát to není Pandora, Pandorou je v podání Neala Ashera bezesporu planeta Spattrejay. Nyní je to Pandořina skříňka – otevřená a chrlící smrt. Najde se bytost, která ji zavře a zabrání tím zániku další civilizace?
Když spojí síly autor jedné z nejoblíbenějších fantasy sérií současnosti s patrně nejlepším editorem anglosaské žánrové tvorby a na pomoc si přizvou spisovatele, jehož hvězda slávy sice teprve stoupá, ale již si našla své místo na nebi slávy, výsledek prostě nemůže být špatný. A... chvilka napětí... taky rozhodně není.
Původně jsem chtěla napsat jen komentář pod recenzi redakční kolegyně Marty, která vyšla jen pár dní po předpremiéře. Nakonec jsem ale zjistila, že by to komentovací okénko nemuselo všechno pojmout a že bude lepší dát průchod svému egu v samostatném vyznání.
Je to několik desítek let, co lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace Termiťanů. Aby se tato situace už nemohla opakovat, byl vytvořena Bitevní škola - program pro nadměrně nadané děti, z nichž po absolvování náročného taktického výcviku vzejde nový vůdce, jenž povede lidi do boje proti Termiťanům.
Její muži byli mrtví nebo umírali. Sám její skafandr se stal zmrzlou rakví. Viděla obličej toho tvora. Stál bez jakékoli ochrany v té radiaci, ve vakuu a od drápů mu rudě sněžila krev, mrznoucí za letu.
Voda se dováží ze Saturnu, zelenina a maso z obřích zrcadlových skleníků na Ganymedu a Europě, další potraviny ze Země a Marsu. Platina, železo a titan z Pásu. Baterie z Io, Helium-3 z rafinérií na Rheie. Tak vypadá budoucnost.
Na kvantové úrovni jsou porušována všechna základní pravidla zdravého rozumu. Ještě že má Chris Yanton své neměnné jistoty – camelky a panák Jacka Danielse.
Zakouřené putyky, levný chlast a cinkání mincí o barpult. Hazardní hráči schovávající po rukávech pro jistotu hned pět es. Krásné, svůdné ženy, co až moc dobře ví, oč usilují – i jak toho dosáhnout. Lovci odměn s pistolemi proklatě nízko u pasu. Podivuhodnými historkami opředený zločinec a pohádková odměna vypsaná na jeho dopadení… a tohle má být space opera? Pokud to má na svědomí Mike Resnick, určitě. Ostatně, Santiagův podtitul – Mýtus daleké budoucnosti – mluví za vše.