M. Dvořáková

Rok 2020 je tu. Úspěšně jsme přežili další oběh Země kolem Slunce. Někteří kroutí hlavou nad bouřlivými oslavami konce roku, stejně jako mimozemšťani v onom vtipu. Někdo je rád, že je devatenáctka za ním, protože stála za starou belu. Hleďme tedy raději ke světlým zítřkům a dumejme, kolik stránek asi letos budeme schopní přečíst. Jedno je jisté. Sarden tu pro vás bude i v roce, jenž se právě narodil.

Nedá se popřít, že letošní podzim se vážně vydařil. Mám sice na mysli počasí, ale i na zajímavé knižní novinky byl přívětivý. V každém případě nesmím zapomenout, že ani kvůli jedné z uvedených věcí se do tohoto článku nepodíváte.. Pojďme si tedy připomenout, čí slova jsme si vypůjčili v průběhu září.

Červenec byl letos extrémně horký měsíc a kdo ví, jaké počasí bylo před padesáti nebo sty lety. To sice nevíme, a i kdybychom to věděli, nebudeme vám to vnucovat, neboť je to pro naši věc zcela nepodstatné. Důležité je, že ani horké (nebo studené) léto nemá vliv na to, zda se narodí slavný spisovatel. Ne všichni autoři v našem výběru jsou žánroví, přesto jejich jména určitě znáte.

Nezastavujeme, máme zpoždění...už zase!

Všechno je relativní, i vnímání času a běhu světa kolem nás. Vždycky záleží na úhlu pohledu a na tom, kdo se dívá. Připravili jsme pro vás skoro s křížkem po funuse, protože zima už je rozhodně dávno pryč, jeden mikropovídkový pohled na střídání zimy a jara, ale doufejme, že i tak si čtení užijete.

Čas utíká rychleji než zloděj v metru...další měsíc je pryč.
Během února se mezi fantastickými autory moc neurodilo, ale protože nejen fantastikou je čtenář živ, zapůjčili jsme si jedno slavné jméno v jiném žánru.

Po několika letech bychom se na Sardenu rádi vrátili k tradici štědrovečerní povídky, kterou jsme pár sezón po sobě drželi a pak se nám nějak vytratila.

Přejeme vám příjemné vánoční čtení.