Seděl v křesle naproti chladnoucí mrtvole Chovatele a zvolna dopíjel jeho víno. Bylo jemné a lahodné, jak už to bývá u odrůd pěstovaných na věčně slunných stráních Knížectví.
Tak to je ono? pomyslel si Chovatel, když v ruce potěžkal starobyle vyhlížející ručnici s pažbou z leštěného kamene, zdobenou jemnou rytinou. Kvůli tomu, že bylo tolik zabíjení? Zavrtěl hlavou. Bylo to vlastně docela zklamání.
Když jsem na čtečce otvíral Půltou planetu Ladislava Szalaie, bál jsem se, abych podruhé nevstoupil do příslovečné stejné řeky. Obavy byly zbytečné. Bohužel. Tato sbírka povídek je totiž spíše mělkým brodem a řeka vás příliš neobohatí. Dokonce jsou místa, která se snažíte co nejrychleji přeběhnout a už už dosáhnout druhého břehu.
„Už mě to začíná nudit!“ zakřičel Kosma zatímco bleskurychle měnil válce v revolverech. „Kamkoliv se ten mladý vrtne, jsou tam i ty potvory,“ dodal ještě a špičkou boty nakopl nehybnou mrtvolu vyjce, které před pár okamžiky doplnil o úhlednou díru ráže .449 mezi očima.
Ten výstřel mě překvapil. Asi bych těžko hledal lepší důkaz, že jsem si nepočínal tak nenápadně, jak jsem si myslel a že mé dostaveníčko s trojicí vyhazovačů neušlo něčí pozornosti.
V Prolnutí - místě kde se setkává svět magie se světem vědy to opět vře. Největší štvanice v dějinách, uspořádaná Lóží, trvá už pět let. Strážci, Knihovníci a Popravčí, kteří byli odedávna ochránci rovnováhy, se stejně jako členové Rady skrývají a agenti Lóže už odvlekli neznámo kam stovky lidí s magickým potenciálem. Přichází nová doba temna a v ní se probouzí Lovci,
V Prolnutí - místě kde se setkává svět magie se světem vědy to opět vře. Největší štvanice v dějinách, uspořádaná Lóží, trvá už pět let. Strážci, Knihovníci a Popravčí, kteří byli odedávna ochránci rovnováhy, se stejně jako členové Rady skrývají a agenti Lóže už odvlekli neznámo kam stovky lidí s magickým potenciálem. Přichází nová doba temna a v ní se probouzí Lovci,
V Prolnutí - místě kde se setkává svět magie se světem vědy to opět vře. Největší štvanice v dějinách, uspořádaná Lóží, trvá už pět let. Strážci, Knihovníci a Popravčí, kteří byli odedávna ochránci rovnováhy, se stejně jako členové Rady skrývají a agenti Lóže už odvlekli neznámo kam stovky lidí s magickým potenciálem. Přichází nová doba temna a v ní se probouzí Lovci,
Robin Korytář vzhlédl od těla, které si odtáhl do temnoty domovního průjezdu. Hynek Turna překvapeně zakolísal. Nevyděsil ho ani tak ten mrtvý šonták, byť technicky vzato ještě úplně mrtvý nebyl, ale pohled na Robina. Jeho tvář byla změněná vražedným šílenstvím i hladem, který týral jeho útroby už třetí den. Nejhorší ale byly jeho oči. Krvavě rudé, bez bělma i duhovek, jen krev od víčka k víčku.
Dnes večer můžete dětem přečíst mýticky krásný příběh o světě a životě od naší čtenářky Petry. Nebudeme zbytečně zdržovat, neboť: "V daleké zemi, kde rostly borovice, které umí obejmout celý svět, v zemi, která se pyšnila nejbarevnějšími medvědy, tekla veliká řeka Wang-wang..."
V rámci dětského týdne jsme vám nabídly úsměvnou hříčku Zlaťák. Teď se s vámi podělíme o pohádku naší redaktorky Slívy, jednu z mnoha, kterou napsala pro své ratolesti, když byly malé. O ptáčeti, které nechtělo létat je příběh připomínající nám klasickou pohádku O líném Honzovi...
Stará televize zavěšená na kovové konstrukci pod stropem měla ztlumený zvuk a na její obrazovce probíhal přenos ze zasedání Europarlamentu. I když byly všechny projevy poslanců tlumočeny do češtiny, nikdo je nechtěl poslouchat. Nikdo dokonce nevěnoval pozornost ani tomu, když se dva z nich začali fackovat a jejich straničtí kolegové se je nejprve snažili od sebe odtrhnout a pak se postupně k šarvátce přidávali.