Recenze

Česká autorka Petra Štarková vytáhla ze šuplíku několik svých textů, které zakomponovala do sbírky Odkaz zpovědníka z Loudunu. Povídek je celkem devět, každá z jiného soudku. Pokrývají široké pole témat od fanfiction přes čistou historickou fantasy až po zdánlivě nerudovský fejeton.

Invázia Dokonalých je zničujúca. Milióny utečencov, zdevastované planéty a strach z genocídy ľudskej rasy. Presne o to sa Hora jitřního světla snaží. Kým elita spoločnosti na čele s Nigelom buduje novú vesmírnu flotilu, Ozzie sa túla po silfenských chodníčkoch a stále nevie, či Silfeni Spoločenstvu pomôžu. Nigel sa spolieha len na seba. Preto sa chystá vytiahnuť eso z rukáva. Nikto netuší, čo to je a čo dokáže spôsobiť...

Dobré military sci-fi není nikdy dost, ale upřímně – není jí ani úplný nedostatek, takže člověk nemusí vzít za vděk čímkoli co smrdí po vesmíru a vojácích. Kotoučova série, i když je mírně generická, by ale určitě neměla vaší pozornosti uniknout.

Becky Chambersová je prostě jiná. Jiná než cokoli, co bylo dosud ve sci-fi napsáno. Je milníkem, změnou, tou, která začíná psát novou kapitolu.

Ilan je v Nížinách obklopená technikou, ktorú kvôli retei žiaden sklenár nikdy nepoznal. Vstrebáva všetko nové a snaží sa prísť na spôsob brúsenia mečov dvadsaťpäťky. Veliteľ jej ponúkol priateľstvo. Myslel to úprimne? Duvalské pohorie je nebezpečné. No Nížiny sú plné politických podrazov, nenávisti a túžby po moci. Aké temné tajomstvá Ilan odhalí?

Je to už dávno čo objavili sklenit. Odvtedy sa udialo veľa vecí. Väčšina sveta sa stala neobývateľnou a po útoku vojsk z Nížin sa zo vznešeného národa sklenárov stali otroci. V nimi postavených mestách namiesto nich žili obyvytelia z Nížin a vládli dosadení fajovia.

Říká se, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš, a co teprve třikrát. Nebo čtyřikrát! Spisovatelé detektivních sérií o tom ví své. Udržet úroveň jednotlivých knih, samostatnost příběhů i propracovanou detektivní zápletku a zároveň nemít sterilního detektiva, který jen neřeší případy jako robot a dá i trochu nahlédnout do svého života, to není nějaká, lecjaká věc.

Je to k zbláznění, jak některé příběhy na pokračování sami sebe posílají do kytek. Hře o trůny, nu dobrá, snad i Hvězdným válkám se to dá odpustit, protože v šoubyznyse jde koneckonců hlavně o peníze. Jaký důvod měl ale Vojtěch Matocha, aby horkou jehlou sešněroval první dva díly Prašiny, trilogie pro náctileté, a vytvořil nemastné neslané zakončení doposud epické ságy, to čert sám ví.