Je dlouho šeptané, toužebně očekávané a nakonec zcela neotřelé osmé pokračování ságy o Harry Potterovi skutečně pokračováním? Potěšila Rowlingová svým počinem víc fanoušků než kolik jich rozčílila k nepříčetnosti? Hodí se scénář ke čtení? Nu ano i ne...
Finsko. Země tisíců jezer, hokeje, finské vodky a saun. A zimy. Finská vlajka, modrá a bílá, to je led a sníh. Ale spojení Finsko–fantastika?! Nedávný útok novodobých Vikingů zasahuje všechny oblasti literatury. Nejvýrazněji detektivku – se všemi těmi Keplery, Adler-Olseny a Nesbømi. V posledních pár letech přiletěly i první vlaštovky severské fantastiky. Ještě nemusíme vyvěšovat obálky knih na žerdě a vyvolávat, ať se přepíšou literární dějiny. Ale aby nás to brzy nečekalo...
Po jaderném konfliktu je země zpustošená, sem tam se vyskytuje nový živočišný druh a poslední přeživší lidé se skrývají v moskevské podzemce. Ale je tomu tak? Touto otázkou se zabývá hlavní hrdina prvního a třetího dílu série, Arťom.
Je tomu již více než půl roku co čtenáři mohli poprvé nahlédnout do fascinující alternativní historie, v níž si Otčina Roberta Harrise podává ruku s Alanem Moorem. Jak jistě správně tušíte, řeč je o Ianu Tregillisovi a jeho Hořké setbě. Ta se nyní dočkala svého pokračování v podobě druhého dílu románového triptychu Milkweed, jenž vychází u nakladatelství Argo pod názvem Nejstudenější válka.
Z Českého království je námořní velmoc, velký hráč na šachovnici světa – a v době nedostatku jídla bojuje, kdo by to byl řekl, s carským Ruskem, a to ponejvíc o državy v tom, co zbylo z jihu Afriky. Vítejte do světa, v němž Nad českými zeměmi slunce nezapadá.
Hilda není pro každého. Je sice stejnou měrou pro děti i dospělé, ale o věku to v tomto případě rozhodně není. Spíš o povaze. Hilda je pro přemýšlivé, klidné snílky. Pro lidi jakéhokoli věku, kteří jsou ochotni přiznat, že kolem nás je něco víc, a kteří disponují jistou mírou fantasie a naladění.
Hawksmoor si pohrává s časem, s realitou, zpochybňuje pravdu, posouvá vnímání. A jako takový je samozřejmě nemorální, skandální a obscénní. Ostatně, co dneska není. Ale Ackroyd přidává neobyčejnou porci noblesy a literárnosti.
Po odbočce k dětskému čtenáři (Soukromý detektiv Matyld, 2015) se Jan Poláček vrátil k žánru, který by bylo možno nazvat životopisnou beletrií. Roku 2013 to byl Příběh spalovače mrtvol, který obsahoval novelu ze života Ladislava Fukse a něco na způsob biografické studie, nyní přichází oceňovaný autor s několika pohledy do života Jiřího Arvéda Smíchovského, pražského hermetika a válečného kolaboranta. A jak bývá u Poláčka zvykem, kniha je to důmyslná a pečlivě zpracovaná.
V knihách Karoliny Francové nedostane nikdo nic zadarmo a jen málokdo by se v nich chtěl ocitnout dobrovolně. Všechny jsou pořádně temné, a kdyby existovalo něco jako dark scifi, Konstantynův efekt by tam spadal.
Apokalypsa Z obsahuje všechno, co máme tak rádi a je pekelně čtivě napsaná. Máte-li rádi Walking Dead, neboli Živé Mrtvé, upalujte pro ni. Vy ostatní, co se chcete nechat ještě chvíli přesvědčovat, můžete číst dál.