Pohádek pro děti jsou tisíce, co kultura, to vlastní příběhy. Spisovatel, básník a překladatel Jan Vladislav, který bohužel v roce 2009 zemřel, po sobě zanechal vydatné portfolio vlastní tvorby pro děti a při své překladatelské činnosti evidentně zúročil i zahraniční pohádkové prameny. 
V říjnu bylo opět z čeho vybírat a člověk pořád musí mít na paměti, že den má jen 24 hodin a ani o chlup více. Jak mně by se hodily ty úžasné čarovné hodinky na obracení času, které půjčil Brumbál Hermioně (v HP a vězeň z Azkabanu), ale komu by se nehodily, že? Sice je nemám, ale s myšlenkou na důchod kupuji stále nové a zajímavé tituly a snad si je jednou všechny přečtu... - 5298x přečteno
Nedisponuje žádnou nadpřirozenou super schopností a neohání se žádnými super udělátky. Nekamarádí s nadpřirozenými mocnostmi, ani s nimi nebojuje. Není to žádný hezoun, ze kterého by se krásným slečnám podlamovaly kolena. Přesto všechno daleko vyčuhuje se svojí podivnou zrzavo-blonďatou čupřinou z komiksového rybníčku a znají ho možná i ti, kteří zblízka a za denního světla nerozeznají Batmana od Catwoman.
Rádi bychom s vámi v pondělí 24. 10. v 16 h v Comics Point v Anglické ulici, Praha 2 oslavili završení série komiksů Tintinova dobrodružství, které nakladatelství Albatros vydává od roku 2004. Přítomna bude i překladatelka Kateřina Vinšová, která je autorkou české podoby některých jmen a reálií. Možná přijde i Tintin!
Evropská unie chystá znovuzavedení trestu smrti. A k tomu budou členské státy potřebovat školené katy. I Česká republika si na úřadech práce podle vhodnosti profilů vytipuje 10 uchazečů. Pro ty je pak pořádán rekvalifikační kurz.
Uběhlo zhruba půl roku a děti se mohou těšit z nového šmoulího příběhu. Ano, čtete správně, nový sešit Šmoulové na plovárně obsahuje na rozdíl od předchozího "jen" jeden celistvý příběh. Když jsem napsal děti, myslel jsem tím samozřejmě děti všeho věku, a navíc tvrdím, že Šmouly na plovárně tentokrát výjimečně ocení i dospělí.
Při čtení musíme akceptovat pro tehdejší pulpové magazíny povinnou dávku patosu a toho, co je dnes považováno za ubohé klišé – hrdina překonává překážky plavným skokem šelmy, jeho svaly jsou vždy ocelové, v očích cizince tmavé pleti se blýská zloba a zbraně třímané v mocných údech árijských dobyvatelů září jako slunce.
Vlkodlaci momentálně surfují na nejnovější přílivové vlně popularity dětí noci, bohužel ale často zůstávají ve stínu krvesajů. Oproti upírům vypadají hloupí, neohrabaní a zanedbaní. Plebs. Viktor Pelevin ve Svaté knize Vlkodlaka objevuje „nadvlkodlaka“. Jakýsi ideál dokonalého kožoměnce. A vynechal nemrtvé úplně – jaká úleva.
Jste-li hrdým vlastníkem lehce pubertálního potomka, toužícího po dobrodružné, leč netradiční literatuře, zkuste mu pod klávesnici počítače v nestřežený okamžik propašovat jednoho Artemise. A je úplně jedno, který díl to bude. Možná budete překvapeni, až se začne shánět po předchozích, nebo následujících dílech.
Živí se lidskými pocity. Obklopují se otisky lidských věcí. I svou podobu přebírají z lidských snů – a taky z nočních můr. Mají zuby a drápy. Mají andělské tváře i temná křídla. Mají liščí oči. Provázejí nás od nepaměti, vskrytu a potají, daleko, a přesto věčně s námi; v jiné rovině skutečnosti, za hranicí tenkou jako smyčka z hedvábí, ve světě, který je odleskem a stínem světa lidí...
Teda Chianga u nás už důvěrně známe. Víme, že píše velice pomalu, a zatím jen povídky. A také víme, že stojí za to si na každé jeho slovo počkat. Pokaždé jde totiž o příběh, který je nejen dobře napsaný, ale také myšlenkově velice bohatý. Na jednu stranu bourá a překračuje hranice žánrové literatury, na straně druhé nemůže nikdo popřít, že píše science fiction, protože takový pocit úžasu, jaký nad jeho díly lze zažít, dokáže dát snad jen vědecká fantastika.
Až doposud jsem o ní čítal v knihách těch největších klasiků, jako je například Shakespeare, nebo slyšel její uchu lahodící rýmy. Ano, mluvím o lásce. Nikdy jsem neměl tu čest ji poznat, až doteď. Každičkým kouskem mé bytosti prahnu po onom památném citu, který k sobě cítili Romeo s Julií. Netrvalo dlouho a já ji skutečně poznal. Zprvu byla skutečně nádherná a nemohl jsem se jí nabažit...
Přesně za měsíc se v českých kinech premiérou druhé části příběhu Harry Potter a relikvie smrti uzavře vítězné tažení chlapce s jizvou na čele k českým dětem. Jeho cesta začala poměrně nenápadně 29. února 2000 v pravé poledne, kdy vyšel první díl sedmidílné ságy Harry Potter a kámen mudrců v češtině. Nutno podotknout, že za vlažného zájmu dětských čtenářů a bez většího zájmu odborné veřejnosti.
Albatros
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
