Euromedia Group - Knižní klub

Smrt, soud, nebe a peklo, to jsou čtyři poslední věci člověka. Tři jmenované vám obstará Thomas Cale. A nebe? Na to ve světě Thomase Cala není místo.

Metro 2034 je jiné než jeho předchůdce, je více o příběhu, o motivaci postav, která je poměrně uvěřitelná i pochopitelná. Najednou nestojíme za zády mladíčkovi, který vyrůstal v podzemí, ale člověku, jenž zažil konec civilizace, při níž se vypařila i jeho rodina a musí s tím žít. Navíc sledujeme více příběhových linií, které jsou někdy lépe někdy hůře propletené.

Tato kniha na mě udělala dojem ještě zavřená. Šedočervený kovový lesk obálky na první pohled hlásá: „Pozor, zvedáš plechovou krabičku!“ A já mám plechové krabičky ráda. Bývají v nich krásné věci.

Smrt. Tabu. Konečná. Nebo také přestupní stanice. Začátek cesty. Prostředek pro odměňování spravedlivých a trestání hříšníků. Za pilíř svého románu si ji zvolil francouzský spisovatel Bernard Werber, autor i u nás známé trilogie o mravencích. Dříve než se pohoršíte nad originálním dílem o věcech, které živým nepřísluší, přečtěte si alespoň řádky níže. Je docela možné, že překonáte své předsudky nebo opovržení a zjistíte, že před sebou máte literárně nadprůměrné a myšlenkově bohaté dílo, které ve fantastice nemá obdoby.

Příběh má, jak už bylo naznačeno, dvě dějové linie. Lidskou, popisující osudy Edmonda Wellse a jeho rodiny, a mravenčí, zabývající se a životem rozsáhlé mravenčí federace žijící ve Fontainebleauském lese. Postupně odhaluje čtenáři osudy Edmonda Wellse a jeho výzkumy, které začaly u mikrobů a skončily u mravenců, a právě toto je společný průsečík obou dějových linií. Mravenčí linie je podána velmi barvitě - a velmi vzdáleně od toho, co v nás zanechal Ondřej Sekora.