Čteme si

Pamatujete na poslední "Čteme si"? Tak díky zmíněnému digi-půstu mi rychlost zkonzumovaných textů stoupá exponenciálou. Díky tomu je docela dobře možné, že když píšu tyto řádky, vážený čtenáři, složení knih níže má daleko k výslednému výběru. Možná se mě ještě nezbavíte ani příště. Ať žije monopol!

Zeptat se mě, co jsem v poslední době četla zajímavého, je stejné jako se zeptat, co jsem měla poslední měsíc každý den k obědu. Jo, něco jsem přečetla. Ale velmi rychle mi všechna písmenka vypadala z hlavy, včetně názvů a autorů. A může za to pandemie! Ale přesto jsem se tedy rozhlédla po pokoji a našla pár knih, které jsem otevřela.

Kde jsou ty doby, kdy léto znamenalo prázdniny! Slunce, koupání, žádný budík, návštěvy u babiček a poobědové šlofíčky. O tom si my, pracující, můžeme už většinou nechat jen zdát.

Sardenský občasník Čteme si tentokrát padl na Frankieho, který se v něm zaměřil na gamebooky a ještě svůj výběr zúžil přidáním kriteria "vhodné pro děti" . A přidal jeden tip pro dospěláky, který ale rozhodně není gamebook.

 Naše redaktorka Petra připravila výběr čtení pro rodiče a ty nejmenší aneb co nového vyšlo s maximem obrázků a minimem textu, aby to zaujalo i dětské zvídavé očko.

Poprvé po Novém roce se můžete inspirovat ke čtení v našem knižním občasníku.

Tentokrát ke starším kouskům.

Nepravidelná rubrika o tom, co čtou nebo četli členové redakce. A začínáme u nočního gauče našeho šéfa.