Literatura

Úvod do teórie chaosu je viac sústredený na jednu postavu a pôsobí zovretejším a ucelenejším dojmom. Aj to pomáha vytvoriť skľučujúcu (a občas solídne paranoidnú) atmosféru počas záchrannej misie.

Ankara je zrcadlo a schovanka arcimága. Ve světě plném politických machinací je to nebezpečné postavení. A co teprve, když začne svět padat do záhuby.

Tlama se otevřela a postava vešla dovnitř.
„Vítejte, čtenáři,“ pronesl mužský hlas, „právě jste vstoupil na palubu Archy zrůd.“
Návštěvník se na okamžik zamyslel a pak pokračoval chodbou stylizovanou jako krk netvora. Když vkráčel do velké místnosti, uslyšel po levici zachrčení. Zastavil se, otočil hlavu a vzápětí zíral do očí jakési stvůry. Ta vycenila zuby, načež skočila.
Trupem projely drápy.
A následně celé tělo.

Když se řekne Austrálie, našinec si představí prosluněnou buš, kudy se prohání Krokodýl Dundee. V podání Adriana Hylanda se ale jedná o stejně drsné místo jako mrazivý sever.

Mick Oberon by mohl být jen dalším z řady soukromých oček třicátých let, nebýt toho, že na rozdíl od nich schovává pod kloboukem špičaté uši a pod svrchníkem nosí namísto osmatřicítky kouzelnou hůlku.

Existují knihy natolik dobré, že není možné na ně napsat důstojnou recenzi. Recenze by neměla být poctou knize – pak přestává být recenzí. Recenze by měla postihnout podstatu knihy. A je-li podstata knihy natolik komplexní, tak hluboce lidská jako ve Vyprávění, nelze ji zhanobit pouhým hodnocením, metatextem, psaním o knize. Chceme zachytit podstatu bez toho, aby byla tato podstata vyslovena. O to se tu pokusíme – vyprávěním.

Pokud je pro českou fantastiku něco specifické, tak je to větev akčních vypalovaček. K pokerovému stolu, u něhož zasedají spisovatelé jako František Kotleta, Miroslav Žamboch či Petr Schink, nyní přichází nový hráč jménem Oskar Fuchs.

Přichází nový drsný antihrdina Frost ve svém prvním příběhu. Fanoušci akčních vypalovaček by měli zapnout radar.