Takhle nějak to vypadá, když se recenzent nechá vyhecovat autorem k něčemu, co není úplně jeho parketa, a po přečtení knihy je pak kvůli kodexu cti nucen vyplodit místo úplně fádní recenze slova, která navíc kromě jakéhosi smyslu musejí mít i rytmus. Za přispění a vydatné odborné pomoci Honzy Křečka nakonec vzniklo to, co si za chvíli přečtete. Za některé skvělé nápady, které jsem zakomponovala do textu i za cenné rady tímto Honzovi děkuji. A všechny případné divnosti padají pouze na mou hlavu, neb ne ve všem jsem byla (z různých důvodů) ochotná ho poslechnout.