Recenze

První věc, která vás po otevření druhé sezóny Ultimates trefí do očí, je kresba Briana Hitche. Pokud bychom ji měli srovnat s předchozí sérií, je na vyšším levelu a srdce každého komiksového fanouška se při pohledu na ni hlasitě rozbuší blahem. Příběh je pak o poznání temnější.

Volání je svým dějem mnohem blíž k hernímu příběhu než Ukradený trůn. Vystupují v něm některé klíčové postavy ze hry, dozvíme se taky hodně věcí o zplozencích, okolo kterých se celé Dragon Age: Origins vlastně točí. V podstatě by se dalo říci, že Volání je jakýmsi prologem k samotné hře. Každopádně svázanost románu a hry vůbec neznamená, že by kniha nebyla určena i pro ostatní fandy klasické fantasy, spíše naopak. Kdybych nevěděl, že se jedná o knihu na motivy hry, podle příběhu bych to vůbec nepoznal.

Mercy už v tom zase lítá. Tentokrát má splatit svůj dluh fae takovou maličkostí: v poslední době jich někdo pár zabil, a schopnosti kožoměnce by mohly pomoci záhadu objasnit. Jenomže jak už to bývá, zabředne naše milá automechanička do případu víc, než je zdrávo.

Na počátku byl nápad nakladatelství BlueWater Productions, které rozjelo komiksovou řadu Female Force, ve které se zabývá známými ženskými osobnostmi v médiích, politice či literatuře. Čtyřicetistránkové grafické novelky toho nemají příliš co nabídnout, pokud se jedná o informace, které všechny (a mnohem víc) naleznete na webu. Posuďte sami na příkladu Stephenie Meyerové.

Svěžím větrem a čerstvou krví do neuvěřitelné záplavy všech variant krvesajů na českého čtenáře musí zapůsobit komiks Malý Upírek Joanna Sfara.

King moc dobře věděl, že úpravami v upírské mytologii vstupuje na tenký led. Proto ponechal zažité mýty a pouze je přizpůsobil součastnosti. Úspěšně rozšířil mytologii takovým způsobem, že jsem měl z upírů opravdu strach. To se v dnešní době příliš nevidí. Bystřejší zde mohou spatřit spoustu odkazů na legendárního Draculu od Brama Stokera, jemuž tímto vzdává hold.

Skopčák Bruno se živil jako profesionální čistič – zabíjel nežádoucí lidi. Při jedné šichtě se zbavil nepohodlného chlápka, který si právě užíval s mladou holkou. Jelikož patřil k profíkům, oddělal i krasotinku, aby ho neobtěžovala policie. A to byla chyba, protože dívka nebyla žádnou levnou courou z ulice, ale milovaná neteř mafiánského bosse...

Jako víkendové čtení jsme vám připravili zejména obsáhlou a citlivou Alčinu recenzi na cenami ověnčenou a neuvěřitelných příběhů plnou antologii Černá šťáva Australanky Margo Lanaganové: "Občas se člověk dostane na zvláštní místo. Nemusí být cizokrajné, tajuplné ani děsivé, je jen prostě něčím zvláštní. A všechno, s čím se tam potkáte, je také zvláštní, ale přitom víte, že už to tady funguje tímto způsobem nesmírně dlouho a pro starousedlíky se o žádné výjimečnosti nejedná. Tak jen chodíte s očima široce otevřenýma a vnímáte ten rytmus života, který je jiný než cokoliv, co jste kdy poznali. Občas se ráno probudíte a pod víčky ještě zachytíte poslední záchvěvy zvláštního snu. Už vás nepřekvapuje, že byl takový – jaký jiný by asi na tomto místě mohl být? A tak se pomalu sžíváte s tímto světem, smiřujete se s jeho zvláštností, která vás začíná svým způsobem těšit, a nakonec se přistihnete, jak v radostné očekávání vstupujete do dalšího dne tohoto výjimečného období na zvláštním místě...