RECENZE: Orson Scott Card, Ender ve vyhnanství

Článek od: Jan Žlebek - 18.10.2010

Je dobojováno. Lidstvu vedenému geniálním stratégem Enderem se podařilo odvrátit zkázu a porazit mimozemskou civilizaci termiťanů. Enderovo vítězství má ovšem hořkou pachuť a začíná se ukazovat, že v poválečných plánech politiků pro něj nezbylo místo. Lidé mají chatrnou paměť a objevují se i tací, podle nichž není Ender hrdina, ale válečný zločinec. Nepohodlnému veteránovi nezbývá než vyrazit v kolonizační lodi ke hvězdám. Jenže ani tam jej nečeká zasloužený klid a chtě nechtě musí znovu bojovat. Za svobodu nově založené kolonie. Za očištění svého jména. A utká se i s nejsilnějším nepřítelem, jehož kdy potkal. Se svým svědomím.

RECENZE: P. C. Castová a K. Castová, Vyvolená (Škola noci 3)

Článek od: Hanina - 17.10.2010

Zpočátku naivní a předvídatelná upírština (Označená, první díl série Škola noci) začíná nabírat děj (Zrazená), který se rozvíjí hned v několika rovinách (Vyvolená). Jak jsem zjistila v jednom nejmenovaném kadeřnictví, Zoe Redbirdová je populární i u dívek a žen, které už překročily onen pomyslný práh náctiletosti.

RECENZE+LITERATURA: Jan Poláček, Spěšný vlak Ch. 24. 12

Článek od: Redakce - 15.10.2010

Je štědrý den dva roky po válce a z nádraží města Chrud odjíždí uzavřený vlak s maličkými okýnky směrem na východ. Kam přesně jede a vede-li jeho cesta do záhuby nebo k nejisté naději zůstává otevřeno. V románu Jana Poláčka vlastně ani tolik o ukončený příběh nejde. Ani doba a prostor, do něhož je zasazen, nejsou tím nejdůležitějším.

RECENZE: Simon R. Green, Hodný, zlý a nevyzpytatelný

Článek od: Jan Žlebek - 14.10.2010

Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají. Linka směrem Noční strana je připraven k odjezdu, příští stanice: Hodný, zlý a nevyzpytatelný. A ještě něco, dámy a pánové. Držte si klobouky, bude to jízda. Cože? Že naprosto netušíte, kam to jede? Že jste předchozích devět zastávek série o Johnu Taylorovi prospali? No nevadí, uděláme si takový malý orientační rychlokurz a než vystoupíte, budete mít informační minimum k přežití. Protože cestujete na místo, kde na zatoulané ovečky nečekají jen vlci.

RECENZE: Philip K. Dick & Roger Zelazny, Deus irae

Článek od: Jan Žlebek - 13.10.2010

Postapo má mnoho tváří. Můžete spatřit tu naturalisticky drsnou z filmu 28 dní poté, americkým patriotismem přeplněnou tvář Pošťáka nebo poznat romantický Vodní svět. V knihách můžete se zkázou bojovat po vzoru Wyndhamových hrdinů Dne trifidů, stejně jako lze podléhat zoufalství jako ústřední dvojice McCarthyho Cesty. Nebo je možné obrátit se k Bohu a hledat vysvětlení a spásu v náboženském životě. Jenže ve světě, kde Nietzscheho „Bůh je mrtev“ do zemského povrchu vypálily jaderné hlavice, je těžké uvěřit v cokoliv jiného než ve zkázu. A protože žít je třeba a věřit také, služebníci Dea irae/Boha hněvu se klanějí tomu, co je nezpochybnitelné.

RECENZE: Ian McDonald, Brasyl

Článek od: Alča - 11.10.2010

„Až zemře Bůh, zůstane nám jen konspirace.“

Nechte se okouzlit jedním z největších a nejzvláštnějších národů světa. Minulost, současnost i budoucnost Brazílie s veškerou její barvitostí, vášní a proměnlivostí splývají ve fascinujícím díle, které je z části science fiction a zčásti historií.

RECENZE: Juraj Červenák, Radhostov Meč (Černokňažník 2)

Článek od: Matej Vojtko - 08.10.2010

Dej nadväzuje na koniec prvého románu: po zničení kúzlami opantanej avarskej skrýše Kirtu a po zlikvidovaní diabolského veľkňaza Jugura sa Rogan naplno púšťa po ceste svojho osudu, ktorej cieľom je ovládnuť mocný Krvavý oheň, vyhnať prisluhovačov zlého Belboha zo svätyne na Kančej hore a s konečnou platnosťou pokračovať v odkaze svojich predkov a stať sa mocným černokňažníkom.

RECENZE: C. J. Cherryhová, Obránce, Průzkumník (Atevi 5 a 6)

Článek od: pagi - 07.10.2010

Carol Janice mistrně provléká cyklus Atevi úskalími světa, který pro něj vymyslela, pečlivě dávkuje akumulovanou minulost a nové dějové záhyby, dovedně navazuje čerstvé nitky příběhu na ty unavené, a někdy i těm odloženým dá nový impuls. Na samém začátku opustila děj Loď a kasta Pilotů, nyní se děj vrací do Vesmíru ve chvíli, kdy by další rozvíjení situací na planetě hrozilo únavou čtenářů a do jisté míry i autorky.

RECENZE: Maria Wilhelmová & Dirk Mathison, Avatar Jamese Camerona - Tajná zpráva o biologických a sociálních dějinách Pandory

Článek od: pagi - 05.10.2010

Tajné zprávy konzorcia RDA - všechny podstatné informace o Pandoře - unikly z trezorů a šíří se mezi lidmi. Lidmi žijícími na zdevastované Zemi, plné jedů a rezignace. Lidmi, kteří by mohli - měli - musejí - věřit, že Pandora nakonec způsobí zlepšení života na Zemi. Ne svým unobtaniem, ale tím, že existuje a že ukazuje, že harmonie přírody, do které je třeba počítat i člověka, není blábolem starců či mystiků.

RECENZE: Bronec Michael (ed.) a Kočí Jakub D. (ed.): Legendy - Draci

Článek od: Lament - 04.10.2010

Draci vypadají už na první pohled jako nějaký vzácný artefakt z fantasy příběhů. Nebo nebezpečný svazek z hororů? Ihned upoutají pozornost svou masivně hmotnou podstatou. Dnes jsou sice tlustopisy docela v módě, ale domácí antologie o osmi set stranách? To zase není tak obvyklé. Překrásná a zároveň vkusně decentní obálka Jany Šouflové dává svazku opar luxusu.

RECENZE: Christie Golden, Zrod Hordy - World of WarCraft

Článek od: pagi - 30.09.2010

Vyhnání z Ráje je v tomto příběhu ztvárněno hned několikrát. Velen prchá před Zlem, které se zmocnilo jeho vlastního lidu, ale jakkoliv si svůj úkryt vybral dobře, jen odložil nevyhnutelné. Zlo se zmocnilo celé planety, na níž se skupinkou svých věrných nalezl útočiště, převrátilo naruby hodnotové žebříčky orků, kteří před jeho příchodem byli všechno, jen ne zlí, a využilo je k frontálnímu útoku na uprchlíky.

RECENZE: Jan Č. Galeta a Zbyněk K. Holub, Cesty snů (Asterion)

Článek od: Slayer - 28.09.2010

Cesty stínů v žádném případě nejsou pohádkou pro malé děti a už vůbec ne vyprávěním vhodným k uklidnění nervů před spaním. Není zde nouze o sprostá slova, sexuální narážky, useknuté hlavy či potoky krve. Jedná se o temnou fantasy, která může směle konkurovat knihám zahraničních sousedů.

RECENZE: Jan Pohunek, Temní ilumináti

Článek od: Petr Vařák - 23.09.2010

Jaká je tedy odpověď na úvodní otázku? Jan Pohunek se za svůj kousek nemusí vůbec stydět, podařilo se mu stvořit román, který potěší milovníky akce, intrik a především ty, co se rádi zasmějí dobrému vtipu.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Recenze