Nedávno mě jeden facebookový status přiměl k zamyšlení. Fb profil časopisu Pevnost se oděl do černé spolu se sloganem „Protože fantastika si s rasismem nikdy nebude rozumět...“ Diskuze, která se pod tímto prohlášením rozjela, je… fascinující. Pokud vás to zajímá, klidně si to najděte, ten status je pár dní starý, takže vám to nedá ani moc práce.

V květnu se slaví celá řada různých svátků a mezinárodních dnů. Pro nás knihomoly se specializací na fantastiku je nutné zmínit ručníkový den, MAY THE 4TH, možná mezinárodní den svobody tisku a oficiální výročí založení Sardenu, všechno ostatní je jen šustění stránek v rukách čtenáře.

Tenhle rozhovor vznikal skutečnou korespondenční formou, tj. otázka-odpověď-reakce na odpověď další otázkou a tak dále, a přišli jsme s Karlem na to, že je to vlastně ohromná bžunda a že to docela dobře jde bavit se místo u piva tváří v tvář (sice s odmlkami) i na dálku přes mail. Snad vás následující povídání pobaví stejně jako bavilo nás. A s ohledem na současnou apokalyptickou realitu se to jeví jako jedna z možností trávení volného času, takže to klidně zkuste taky!

V loňském roce prolétla éterem prázdná informační bublina o připravovaném pražském ultra super mega conu, která nakonec dle očekávání s hlasitým lupnutím splaskla. O to těžší startovní pozici měl v přípravné a lákací fázi Comic-con. Za tím prvně zmiňovaným byli jacísi lidé, o kterých mezi fantazáky nikdo nikdy neslyšel. Posměváčci a nevěřící měli se svými pochybnostmi pravdu a byli na koni. Jenže! Za Comic-conem, poprvé oficiálně avizovaným na loňském, posledním PragoFFestu, stojí lidé, kteří moc dobře věděli, co dělají. A co je důležitější, mají nedocenitelné zkušenosti s organizováním takových akcí v českých luzích a hájích. A to už něco znamená. Posměváčci a nevěřící si sice vedli dál svou, ale realita jim tentokrát za pravdu nedala a šla si svou cestou.