Po roce se na knižní pulty vrací spin-offová série Agent X-Hawk, která sleduje dění ve světě agenta JFK z nepřátelské strany. A zatímco první díl s názvem Hitman byl s ohledem na jindy kvalitní díla spisovatele Miroslava Žambocha nemastný a neslaný, druhý jménem Zpěv lamie je pro změnu úžasný.
Zdají se vám předchozí řádky příliš nekritické? Teď uspokojím vaší touhu po nějaké té kritice, i když jí nebude mnoho. Místy totiž dostává Charlie snad až příliš do těla, aby se s tím, i přes velké potíže a různé podpůrné prostředky, dokázal vypořádat. Nakonec ale...
Gangster a příležitostný hacker Charlie Parker se vrací domů. Místo sentimentální idylky jej však čeká peklo umírajícího maloměsta, ze kterého se gangy snaží vytlačit poslední obyvatele. Kdo a proč chce vládnout mrtvým? Jakou spojitost s tím má Parkerův hřích mládí? A dokáže Charlie přežít a nezešílet z návštěvy rodného domu? V alternativní Americe padesátých let se odehrává temný příběh posledního (anti)hrdiny v boji proti všem. Spravedlnost je pouhou obchodovatelnou komoditou, benzín si mohou dovolit jen ti nejbohatší či nejbezohlednější a na všechno a všechny se snáší stín blížící se nukleární války. Vylévání krve volně navazuje na povídky z knihy Špinavá práce a dokládá neustále stoupající kvalitu prací Petra Schinka.
Martin D. Antonín se tentokrát coby redaktor opravdu vyznamenal a určitě hlavně díky jeho píli je druhá Daemonica mnohem lepší než její o rok starší sestřička. Mé skromné očekávání bylo rozhodně překonáno a Rakvičky, i když je jinak moc nemusím, mne navnadily na Českou sekanou, která se, doufám, nebude podávat opět až za rok.
"Kdybych z tohohle sborníku musel vybrat tři věci, tak to budou Krysy; Vlaky, draci, strach a lebky a CRASHTEST – Balada o očích topičových. Mimochodem, ostatní texty také nejsou úplně špatné…," říká o své nové knize Druhý krok nikam spisovatelská legenda, rebel, prokletý básník a sexsymbol české fantastické scény Jiří W. Procházka
Jenže pak překročíte hranici dvousté strany a pořád se nic neděje. Respektive děje, ale ne tak, jak by čtenář čekal. Stránek přibývá, dialogů taky. Ale v dohledu není žádná akce a tak. Prostě nic, co by vás donutilo se ke knize připoutat a nedat ji z ruky babičce ani výměnou za gumové medvídky.