Ako rýchlo sa dokáže váš pokojný život ocitnúť v pr... Veď viete kde. Ráno venčíte psa a zrazu je z vás pastier ľudožravých oviec a vy s nimi tiahnete mestom, aby ste spoločnými silami získali pár dušičiek pre Peklo. To našťastie ešte netušíte, čo všetko vás v ten deň čaká.
Rok se s rokem sešel a knihovničku obohatil druhý díl série UTSS SALAMIS V ledovém sevření. Autor Jakub Mařík i ve druhém díle nasazuje vysokou laťku a dokazuje, že military sci-fi umí.
Již podruhé vítejte v postapunkovém světě Františka Kotlety, který očaroval tisíce českých čtenářů a stal se bestsellerem lockdownů v roce 2020, 2044, 2056, 2077 a v doplněné verzi i v roce 2103.
„Doufám, že už tu víc příšer není. Nechci mít hlídku rozhodnutou nás zabít za sebou, kapitánovy nepřátele před sebou a cestu lodí posetou zrůdami.“ Profesorka se s povzdechem narovnala. „Obávám se… že to zní přesně jako mise ve stylu kapitána Moravce.“ (str.221)
Čtete správně, Kápo i zbytek posádky Kraksny (tedy pardon, Vzdorující) je zpátky.
Do hodovních síní Dussu se pomalu vkrádá chlad, ledový vítr zalézá pod košili a zdá se, že naši staří známí Cuchenan s Minangarem budou mít plné ruce práce.
Smrť nás sprevádza celým životom. Niekto umiera, niekto sa rodí. No nielen smrť je obsahom zborníka Umrlčí věnec, zloženého z prác starších českých poetov. Je to aj strach, záhady, neznámo a tragédie, čo sa u zbierky hororových básní a balád samozrejme očakáva. Že vám horor a starí básnici nejdú dohromady? Poďte sa sami presvedčiť, že to spojenie je úplne prirodzené a veľmi osobité.
Určitě to znáte. Čtete báječnou knihu českého autora, v níž se to magií a nadpřirozenými tvory jen hemží, akce střídá akci, dechberoucí kulisy vás nenechají dospat, ačkoli ráno vstáváte do práce a žena/dítě/pes kňučí a škemrají o pozornost. Tohle byste chtěli vidět ve filmu! To musím čekat, až se ozvou z Marvelu a koupí autorská práva? Není u nás pár šikovných, schopných lidí, kteří by s nadšením a menším rozpočtem dokázali totéž?
Knihu načetl herec Jan Meduna, kterého můžete znát převážně z divadelních jevišť. Působil například v divadlech Studio DVA, Divadlo V Dlouhé, Městská divadla pražská a řadě dalších. Čtenáři orientující se ve filmové a televizní tvorbě ho možná znají z filmů Tobruk, Rytmus v patách nebo ze seriálů Případy 1. oddělení a Labyrint. Režie se ujal Jakub Tabery.
Petra Štarková je psychologička a spisovateľka. Venuje sa najmä písaniu detských kníh, no občas poteší aj dospelé publikum a prispeje svojimi poviedkami do časopisov alebo zborníkov. Tentokrát sa máme možnosť začítať do zbierky ôsmich poviedok, ktoré zabiehajú do žánrov fantasy aj sci-fi. A keďže Petra svoje povolanie nezaprie, je v nich aj kus psychológie a života.
Taky si někdy říkáte, že je to hrozné, jak ti mladí pořád koukají do mobilů? Jak už spolu neumí normálně mluvit? Jak pořád pracují nebo sedí u fejsbuků, instagramů a e-mailů? Aji v neděli?! No, nerad vám to říkám. Ale je nejvyšší čas stěhovat se na Prašinu.
Jak se píše v anotaci, apokalypsa přišla s širokým úsměvem, ve kterém na nás cenila zuby. Zábavná myšlenka, ze které vám brzy ten váš vlastní úsměv zamrzne na rtech. Tohle totiž není vůbec žádná sranda, to je smrtelně vážná věc, ale (skoro) všem je to úplně šumák!
Květnová sardenská povídka vás zavede do Města pavučin, kde není radno si zahrávat s čarodějkami a kde by si čarodějky neměly zahrávat s pradávnou mocí, o které toho příliš nevědí. Další nepotopený střípek z prvního ročníku Sardenských legend, který se neumístil na předních příčkách, ale přesto zaujal předsedkyni poroty natolik, že dostal možnost objevit se na stránkách Sardenu.
Každý národ má svojské ľudové bájky, povery či mýty. Tie sa väčšinou líšia ešte aj podľa regiónov. Spýtať sa, či poznáte ľudovú slovesnosť Rómskeho etnika, je zrejme zbytočné. Neraz nepoznáme ani tie naše. Preto vás možno zaujme útla knižka s názvom O mulo!, ktorá je zborníkom historiek a mýtov vyrozprávaných prostredníctvom rómskych tvorcov.
Posádka (Vzdorující) Kraksny je konečně svobodná. Uprchla z vesmírného tábora nucených prací a teď si může létat po všech hvězdných soustavách, kam se jí zachce. A cestou z planety na planetu zachraňovat lidskou rasu… no, leda prd.
Přemysl Krejčík také není typickým autorem fantastiky. Dostaveníčko se sci-fi si dal v díle Kybersex, kde si v patnácti povídkách osahal nástroje alternativních realit, dystopie a pseudohistorie. Na svém kontě má i dvě básnické sbírky (které doporučuji, hlavně tedy Asfaltového plameňáka) a mimo jiné knihu Malej NY.