česká fantastika

Bylo nebylo, jednoho dne se do světa vydala zbrusu nová kniha s názvem 16-03-20. Titul je sice poněkud nicneříkající, ale na druhou stranu vzbuzuje zájem. Co má asi vyjadřovat? Datum? Kód? Šifru? Nu, nechte se překvapit.

Rok se s rokem sešel a knihovničku obohatil druhý díl série UTSS SALAMIS V ledovém sevření. Autor Jakub Mařík i ve druhém díle nasazuje vysokou laťku a dokazuje, že military sci-fi umí.

„Doufám, že už tu víc příšer není. Nechci mít hlídku rozhodnutou nás zabít za sebou, kapitánovy nepřátele před sebou a cestu lodí posetou zrůdami.“ Profesorka se s povzdechem narovnala. „Obávám se… že to zní přesně jako mise ve stylu kapitána Moravce.“ (str.221)

Čtete správně, Kápo i zbytek posádky Kraksny (tedy pardon, Vzdorující) je zpátky.

Smrť nás sprevádza celým životom. Niekto umiera, niekto sa rodí. No nielen smrť je obsahom zborníka Umrlčí věnec, zloženého z prác starších českých poetov. Je to aj strach, záhady, neznámo a tragédie, čo sa u zbierky hororových básní a balád samozrejme očakáva. Že vám horor a starí básnici nejdú dohromady? Poďte sa sami presvedčiť, že to spojenie je úplne prirodzené a veľmi osobité.

Knihu načetl herec Jan Meduna, kterého můžete znát převážně z divadelních jevišť. Působil například v divadlech Studio DVA, Divadlo V Dlouhé, Městská divadla pražská a řadě dalších. Čtenáři orientující se ve filmové a televizní tvorbě ho možná znají z filmů Tobruk, Rytmus v patách nebo ze seriálů Případy 1. oddělení a Labyrint. Režie se ujal Jakub Tabery.

Taky si někdy říkáte, že je to hrozné, jak ti mladí pořád koukají do mobilů? Jak už spolu neumí normálně mluvit? Jak pořád pracují nebo sedí u fejsbuků, instagramů a e-mailů? Aji v neděli?!
No, nerad vám to říkám. Ale je nejvyšší čas stěhovat se na Prašinu.

Květnová sardenská povídka vás zavede do Města pavučin, kde není radno si zahrávat s čarodějkami a kde by si čarodějky neměly zahrávat s pradávnou mocí, o které toho příliš nevědí. Další nepotopený střípek z prvního ročníku Sardenských legend, který se neumístil na předních příčkách, ale přesto zaujal předsedkyni poroty natolik, že dostal možnost objevit se na stránkách Sardenu.

Posádka (Vzdorující) Kraksny je konečně svobodná. Uprchla z vesmírného tábora nucených prací a teď si může létat po všech hvězdných soustavách, kam se jí zachce. A cestou z planety na planetu zachraňovat lidskou rasu… no, leda prd.