Celá léta jsme si mysleli, že k nám do Prahy táhnou Švédy, Germánce a jiné „cizáky“ naše pamětihodnosti, které lze vidět či si přivlastnit, překrásné a milé dívky, kterým se dá lichotit či lahodný pěnivý mok. Houbelec! To, o co jim celou dobu šlo, je něco jiného. Praha je magické místo a to, co je zajímá, je ukryto pod ní…
Vztah zaklínačky a upíra se nelíbí ani jedné straně, a tak se Lota a Urian musí kromě kožoměnců potýkat i se členy svých rodin. Jak se jim to podaří, si můžete přečíst v novém vydání Psí zimy. Druhá z knih o Lotě, která vyšla v druhém vydání u nakladatelství Motto.
Říká se, že láska prochází žaludkem. V případě knih o princezně Meredith bychom to mohli parafrázovat nějak tak, že všechno prochází postelí, a když zrovna není ten kus nábytku po ruce, lze to i jinde… vlastně kdekoliv.
Seančané se zmocnili Ebú Daru. Nyneiva, Elain a Aviendha míří do Caemlynu, aby Elain mohla poprávu usednout na trůn, ale cestou narazí na nepřítele mnohem horšího než Seančané.
Karty jsou rozdány, aktérů je poněkud víc než na mariáš, ale na konci bude jasné, kdo je vítěz. Někteří prohrají celou válku a budou definitivně poraženi (doufejme), někteří ale vyhrají jen dílčí bitvu a ta rozhodující je teprve čeká.
Nesmrtelný příběh je velice zvláštní kniha. Je totiž smutná, ba až depresivně děsivá, ale ne svým hlavním příběhem. Je to tím poselstvím, které se nese na pozadí. Myšlenkou, která se na konci knihy zjeví v celé své nahotě. Ovšem nebudu předbíhat a vlastně ani prozrazovat.
Válka, která ukončila všechny války. Tak by se dalo říkat Třídenní – střetnutí, jež učinilo ze zbytků pozemské civilizace ostrovní kulturu a z vesmírných kolonií lidstva paběrkující příjemce humanitární pomoci ze strany mimozemských Veganů.
Cat Crawfieldová jako malá holka neměla tušení, proč je tak odlišná od ostatních vrstevníků. Kdysi nenáviděla upíry až do morku svojí nejmenší kostičky, poté co zjistila, že jeden z nich znásilnil její matku a řízením osudu (jako čerstvě vylíhnutý krvesaj) měl dostatek potřebného materiálu na početí potomka.