Major Konowa Rychlý drak aka elfí verze Richarda Sharpa je zpět!
Antologie Krvavá čest spojuje nové fantasy povídky výrazných osobností domácí scény do barvitého obrazu vrcholného středověku.- 5607x přečteno
Legendární kolo času se roztočilo už počtvrté. Fantasy ještě nikdy nebyla epičtější!
Míle a míle nekonečné spleti železničních kolejí chrání lidi před prokletou, nebezpečnou a otrávenou zemí pod pražci. A oceánem tratí se neúnavně ženou vlaky všech druhů a účelů: válečné kolosy z Manihiki, dřevěné vagony opatřené plachtami i dieselové krtkařské mašiny. Pojďme se potřetí podívat na jednu z nejzajímavějších knih letošního roku...
U autora hýřícího nápady tak jako China Miéville není překvapující, že bude zkoušet svůj talent v různých literárních formách. Weird fiction, městská fantasy, sociálně-politické SF a dokonce i komiks byl živnou půdou pro Miévillův jedinečný styl. A jak dokazuje i jeho poslední román Kolejmoří, výjimkou není ani literatura pro mládež.
Válka za bílého dne, dychtivě očekávaný třetí díl Brettova mezinárodního bestselleru Démonského cyklu, je pokračováním příběhu o poslední vzpouře lidstva proti démonským hordám, které noc co noc vycházejí na povrch a požírají jej. Zejména za novoluní povstávají démoni v plné síle a jejich kýženou kořistí jsou dva lidé. Každý z těch dvou má šanci stát se legendárním Osvoboditelem, mužem, jenž má podle proroctví sjednotit rozprášené zbytky lidstva ke konečnému tažení a zničit démonské plemeno jednou provždy.
Soutěž o další ryze českou fantasy knihu skončila a máme pro vás výsledky!
Neúprosné severské země... V Otiru stál na vrcholu potravního řetězce. Zabiják, kterému se nikdo nevyrovnal, temný noční stín. Tenhle život ale Caim opustil, když dopomohl královně na trůn. A nyní ho opět volá minulost. Blíží se Netvor.
Vedle paní Corelli se ovšem vyrojilo hlavně plno napodobitelů Henry Ridera Haggarda – a jedním se stal i Američan John De Morgan. Už roku 1887 napsal totiž tento muž epigonské romány On, To a Poklady krále Šalamouna.
Co myslíte, je fantasy už řecká báj o Minotaurovi? A co báj o Herkulových činech? A co báj o pouti Argonautů za zlatým rounem? A ta o Odysseovi? A speciální definice? Často nemístně touží ztotožnit fantasy se subžánrem meč a magie. Nebylo by to však málo? Bylo. A rozumnější přístup je určitě ten, který do žánru nepočítá tzv. magický realismus a fantastické příběhy z naší současnosti. Tak či tak, ve fantasy by se pokaždé mělo projevit nejméně jedno: magie.
Zrecenzoval som už viacero kníh, avšak Lháře Jakuba Ćwieka si budem ešte dlho a živo pamätať. Nie je to ani tak pre kvalitu série alebo veľmi príťažlivú tému mixu mytológií, ale pre holý fakt, že ma autor dobehol a ja som ho precenil. Veru, ani jeden z nás nie je ani zďaleka profesionálom.
Letos je za nejlepší překlad na cenu akademie SFFH nominována mimo jiné i Pán světla. Podíval jsem se jí tedy na zoubek, jestli opravdu drží vysokou laťku kvality překladů, jakou nastavil například již dříve u Strak vydaný román Tvorové světla a temnoty, přestože tentokrát překládal sám vydavatel, bez Jana Kantůrka nebo jiné rozsáhlé spolupráce se zavedenými překladateli.
Fantasy
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
