Koncem 19. století je mladý britský advokát (Daniel Radcliffe) vyslán na venkov, aby tam vyřídil pozůstalost po zesnulé hraběnce. Na místě nachází obrovské strašidelné zarostlé stavení na strašidelném ostrově uprostřed strašidelné bažiny, a strašidelnou vesnici s vystrašenými lidmi. Zdá se, že tu straší...
- 5399x přečteno
Na pozvání Velvyslanectví Švédska v ČR a nakladatelství Argo zavítá ve dnech 18. a 19. 5. 2012 na pražský veletrh
Moderátor:Dámy a pánové, začíná Deathnote 3 speciál, pořadu TABU japonské televize Sakura! Ano! Je to tak! Dnes máme dva vážené hosty! Přivítejte prvního z nich potleskem, a to pořádným. Kdo nebude tleskat, toho zřejmě vynesou po pořadu nohama napřed, protože to není nikdo jiný než... KIRA!
Posledního vlkodlaka zahalila aura nesmazatelné kontroverze. Proč tomu tak je? Že by dnešní čtenářská obec nebyla zvyklá na detailně popisované vraždy se sadistickým nádechem či snad nevidí v každém filmu herce oddávající se sexuálním fantaziím?
Přestože Dan Simmons věnuje svoji knihu „Dětem“, nejedná se rozhodně o knihu určenou dětským čtenářům a hned od počátku ji lze vnímat jako pokus vrátit nemrtvé tam, kam po právu patří – z rozskotačených knih plných romantiky do temných zákoutí hororu.
Upíři, katany, nemrtví nacisti, výbuchy, speciální jednotky, střelba. Žamboch.
Dan Simmons je všelicos, ale rozhodně ne troškař. Proto může kniha o pouhých třech stech šedesáti čtyřech stranách čtenáře překvapit. To si asi odskočil napsat jen takovou jednohubku, mezi jedním a dalším románem, ne? No, vlastně ano. Z Ohňů z ráje jsem měl pocit, že je to přesně ten případ, jako když si nějaký jiný autor napíše krátkou nenáročnou povídku.
Vojkůvka zrovna nehýří nadpřirozenými motivy. Patří k proudu autorů hororu, kteří si prakticky úplně vystačí s hrůzami, které dokážeme napáchat my, lidé. Dokonce i v případě, že se v jeho próze vyskytne nadpřirozeno, většinou je zlo konané člověkem úplně zastíní. Myslím, že to klidně můžete brát jako poselství. Zmučené a z kůže stažené poselství.
Čtyři roky po sepsání většiny příspěvků konečně vyšla toužebně očekávaná antologie cynických povídek. A stojí za přečtení stejně jako výjimečná Šamanova recenze...
Úvodník tejto antológie hlása, že jej vydanie predstavuje tak trochu historický okamih pre slovenskú literatúru, a má iste pravdu. Naša tvorba je totiž na literatúru strachu veľmi skúpa a nájsť nejaký kvalitný kus tohto žánru od autora slovenskej národnosti patrí k úlohám priam nadľudským.





