Další prima mýtus mám rád. Je to vtipné, lehké čtení, kterého na trhu paradoxně není mnoho, postavy jsou jasně dané, skoro bych řekl, že Skeeve a Aahz jsou takoví Laurel a Hardy humoristické fantastiky. Víte, co čekat, víte, že to nebude nijak světoborné, ale taky víte, že to bude mít slušnou úroveň a že to potěší. Něco jako Jakub Vandrovec, jen se tam míň zabíjí.
Proč prodloužené? Mohla bych si vymýšlet nějaké ušlechtilé výmluvy, ale ty důvody jsou ve skutečnosti přesně dva a jsou jednoduché: a) v říjnu, kdy by správně mělo přijít na pořad III. čtvrtletí, jsem dopisovala svou nejnovější knihu o výletech v Pojizeří, a prostě jsem neměla čas a myšlenky psát něco jiného; 2) když už zpoždění, třeba to čtenáři ocení jako tipy na Vánoce. Protože Vánoce už jsou za dveřmi. A asi to budou poněkud zvláštní Vánoce.
Karel Doležal je překladatel a spisovatel. Taky je jednou aktivní třetinou literárního seskupení Triumvirát. A k smrti rád je porotcem literárních soutěží - naposledy jsme ho nalákali na tuhle masochistickou dlouhochvíli my, sardenští. A zrovna teď si od něj můžete přečíst poslední listopadový nedělník na téma povinné četby. Tedy... Ne té školní. Takže povinná není a nejen kvůli tomu, že není školní, ale i z dalších důvodů.
Times, they are a-changin', zpívá už drahně let Bob Dylan. Něco o zajímavých časech by mohl vyprávět Terry Pratchett. Konec starých časů hlásal ostatně i Vladislav Vančura. Leonard Medek píše o tom, že časy se mění, zajímavé časy přeje zejména postavám knih a místo konce starých časů se zamýšlí nad jejich návratem na přední příčky žebříčku oblíbenosti. Vnímáte to stejně? A ke kterému období lidských dějin se nejraději vracíte vy?
Vzala jsem si Nedělník jako rukojmí. Poslední dobou zanedbávám editorialy, už je skoro půlka měsíce a nemá moc smysl ten říjnový psát, tak zneužiju neděli. Nežádám výkupné, poslušně a dobrovolně naši nedělní čtrnáctidenní rubriku předám do rukou dalšího pisatele. Snad jen, kdybyste si to přečetli až do konce.
Není tomu tak dávno, kdy článek Zkostnatělá česká fantastika způsobil na Sardenu ostré reakce tvrzením, že česká fantastika rozhodně nevzkvétá, ba co víc – zavání zatuchlinou. Eylonwai předložila hypotézu, že naše tvorba je plná klišé, opakujících se modelů a v porovnání se světovými trendy je zastaralá. Vzápětí se rozvinula diskuze, ve které byly vzneseny relevantní námitky. Avšak ani jedna z připomínek nebyla schopna vysvětlit závěry výzkumu Jana Pavliše v jeho bakalářské práci z roku 2016 zabývající se nákupními preferencemi čtenářů fantastiky.
O druhý zářijový nedělník jsme požádali spisovatele Dana Tučku. Jeho zamyšlení na téma vhodnosti (a nevhodnosti) obsahu stěžejních děl fantastiky pro dnešního moderního čtenáře se vám rozhodně (ne)bude líbit. Přejeme vám krásnou neděli a hlavně neztraťte nadhled!
Ľudia od pradávna snili a teraz nemyslím v noci, keď spali. Počas spánku snívali všetci tí poriadni a slušní jedinci, spokojní so svojim údelom tu, na Zemi. Excentrici, o ktorých hovorím, rojčili s otvorenými očami a navyše počas dňa. Celé stáročia to bola pohŕdaniahodná činnosť a takýto muži a ženy boli okolím, a väčšinou aj dobou v ktorej žili, nepochopení...
Ne, nebudeme řešit, kolik knihy stojí, zda jsou levné, nebo drahé a kolik z jejich ceny dostane ubohý autor a kolik někdo jiný. Nebudeme ani řešit sběratelství a aktuální cenu Kulhánkovy prvotiny. Budeme si povídat o idejích. A o citech a emocích.
Prázdninový nedělník na velmi zajímavé téma si pro vás připravil spisovatel Oskar Fuchs:
Popkulturní odkazy v knihách, filmech, seriálech komiksech a videohrách, zkrátka médiích, jsou poměrně rozmanitou disciplínou. A já je miluji. Přiznávám se bez mučení.
Začal červenec a zdá se, že bychom mohli mít o dost víc důvodů k všemožným radostem a radůstkám, než jsme měli před čtvrtrokem. Neviditelný nepřítel, který dočasně ochromil celou planetu, sice nezmizel, ale jeho kouzelná moc zeslábla. Pokud člověk pomine pražské metro, některé oblasti Moravskoslezského kraje a zdravotnická zařízení (tři světy zjevně propojené temným prokletím), obejde se po více než třech měsících dušení bez roušek. Ale hlavně – začaly prázdniny!