Povedzme si to na rovinu a prestaňme chodiť okolo horúcej kaše: Frank Miller je tak trochu pozér. Snáď to niekedy bolo inak a Frank vtedy písal ako malý boh (napr. oceňovaný Návrat Temného Rytiera, bohužiaľ som nečítal), ale tá doba už (zrejme) minula. Minimálne od roku 2000, kedy komiks Pekelná jazda vznikol, si Miller bohužiaľ neuvedomuje, že jeho vlak už definitívne odišiel.
Můžeme s tím polemizovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Víte jak to je, už to znáte. Nebraňte se, podlehněte hypnotickému kouzlu a nebude to bolet. Dokonce je pravděpodobné, že se vám to bude i líbit.
Ivo Fencl se opravdu velmi podrobně a poutavě vrhl na neotřelou antologii Ivana Adamoviče Vládcové vesmíru, která po právu poutá pozornost nejenom znalců žánru. Nakladatel v anotaci nepřehání, když tvrdí: "Nejlepší české sci-fi povídky od konce 19. století do 2. světové války." Ostatně o tom se můžete přesvědčit následujícím textem nebo koupí horkého kandidáta na nejlepší antologii i knihu v příštím ročníku cen Akademie SFFH...
"Knoflíková válka" – kniha francouzského spisovatele Louise Pergauda spatřila světlo světa již v roce 1912. Dnes, téměř sto let od prvního vydání, je příběh o klukovských sporech stále populární, a to nejen mezi dětmi. Kromě dvou adaptací filmových (1962, 1994) se nyní kniha dočkala i adaptace komiksové, kterou u nás právě vydává nakladatelství Albatros.
Každý hrdina, a to nejen literární, má mimo jiné i dobře zapamatovatelné jméno. Každý akční hrdina má své jméno patřičně řízné. Třeba Conan. Každý romantický hrdina má jméno (pokud možno) ladně znějící, například Casanova. Každý humorný hrdina má rovněž odpovídající jméno, což takhle Saturnin.
Jako každé ráno beru tašku s knížkou, peněženkou a klíči od kanclu. Přehodím ji přes rameno a vypadnu z domu, cestou mrknu co je nového v trafice. Hmm, ta slečna na novém Maximu ... a sakra. Ujela mi tramvaj. Čekat patnáct minut? Kdepak, kousek je přece Českomoravská, takhle budu v práci ještě dřív. Kdybych nebyl tak líný, chodím tam každý den. Sjíždím po eskalátorech a vyndávám z tašky knížku zabalenou do novinového papíru. Metro 2033 - čtu na první straně, rozhlédnu se. To se hodí, pomyslím si. Přijíždí souprava a já usedám vedle nepříliš vábně vonícího vousáče. Začínám číst.
Kdo je vlastně ten Spider Jerusalem? Pokud jste nečetli předchozí díl s podtitulem Zpátky v ulicích a nebo jste při jeho louskání smažili navíc řízky, pak vězte, že to není skinhead se zálibou v pavoucích a tetováních, ale jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) novinářů vzdálené budoucnosti. Nějaký ten pátek pobýval v exilu, ale opět se vrátil na scénu, aby dělal to, co mu jde nejlíp: odhaloval pravdu pomocí svých sloupků, publikovaných v periodiku Slovo.
Ano, vesmír, jak ho zná lidstvo 22. století, překypuje různými inteligentními formami života a ne všechny jsou si navzájem přátelsky nakloněné - takový realističtější Star Trek, kde lidé nevedou Konfederaci.
Proč má tato kniha podtitul "část šestá ze tří"? Jaký předmět musíte mít vždy u sebe při stopování kosmických lodí? Proč, když do vyhledávače Google zadáte "Jaký je smysl života, vesmíru a vůbec?", napíše, že výsledek je "42"? A co že je to celé za nesmysl?
Možná by stačilo napsat, že je to prostě Šlechta a další exkurze do světa Pohraničí, což je popis i jasné doporučení v jednom. Ale já jsem ukecaný (a placený od počtu znaků), takže to vezmu trochu obšírněji.
Magický svět, který jen vzdáleně připomíná ten náš, je jevištěm, na kterém Petr Schink rozehrál svoji povídkovou sbírku Století páry. Jeho hrdina, netuctový pistolník van Hauten, se pohybuje, přežívá a bojuje ve světě, plném různých zajímavých udělátek...
Debut švédskeho autora Tima Davysa je neuveriteľnou kombináciou rozprávky a drsnej školy. Románu o abstraktnom svete plyšových zvierat nechýba gradácia ani napätie a rozuzlenie prekvapí aj toho najnáročnejšieho čitateľa.
Dračice je první knihou, spisovatelů Jana Hlávky a Jany Vybíralové, která se vymanila ze sériového pojetí a v níž autoři rozjeli vlastní příběh se svým hrdinou a vlastním světem. Už není žádný agent, ani paralelní dimenze, kteří by spoutávali autorovu fantazii do předem připravených želez. Jen autor, textový editor a omezení počtu stran - největší to nepřítel, ale na druhé straně i věčný průvodce a možný přínos do tvorby Jana Hlávky.