Recenze

Star Trek TITAN si mě získal hned prvním dílem, který mimochodem pro čtení této knihy tak nějak potřebujete znát a Meč Damoklův je plnohodnotná sci-fi se zajímavými novými mimozemšťany .

Do vod české fantastiky vplouvá se svou objemnou prvotinou další nové jméno, doposud známé jen ze stránek povídkových sborníků a žánrových soutěží. Jan Hamouz nám v prvním díle avizované série „Ptačí srdce“ servíruje středověkou fantasy kořeněnou intrikami, špínou, magií a štědrou porcí dramatu.

Predstavte si, že sa máte stať hviezdou medziplanetárnych letov. Pripravovali ste sa na to mnoho rokov a svojmu snu podriadili všetko. Podarilo sa... Konečne vystúpite z raketoplánu na povrch Marsu, chystáte sa povedať niečo veľmi múdre, čo si ľudstvo naveky zapamätá, a v tom sa ktosi, kto vyliezol z akejsi červej diery, navyše v zaplátanom skafandri, spýta: Jak vám dupou králíci, volové?

Když se ztratí hledač, je to pěkně na houby. Zvlášť když hledal legendární Hladový meč, zbraň krále Ruthara. Komtesa Marie, vždy připravená na vzrušující dobrodružství, a její dopisní přítelkyně Marta, chrámová kněžka s neobyčejně bystrou myslí, jsou odhodlané přijít téhle záhadě na kloub.

Čas nadešel. Nemáte dobrou náladu a brzy ji budou postrádat i ostatní. A kromě ní budou postrádat i jisté části těla. Nadešel totiž čas pomsty a valkýry právě rozpínají svá křídla.

Máloktorý román sa môže pochváliť, že v ňom vystupujú tie najväčšie duchovné celebrity a v pohode hrajú samých seba. Satan, pápež, pár ďalších dôležitých temných bytostí. Čepel entropie je sakramentsky divoká jazda a ak trpíte kinetózou, strachom z krvi, akrofóbiou, arsonfóbiou a pár ďalšími fóbiami, radšej nenastupujte.

A uzřela oslice anděla. Název knihy takřka biblický, že?  Jejím autorem je známý australský zpěvák Nick Cave, a pokud si z jeho tvorby vybavíte třeba jen poslední album Skeleton tree a píseň Jesus alone, mohli byste podlehnout domněnce, že se jedná o knihu s křesťanskou tématikou. To je sice svým způsobem pravda, ale nenechte se zavádějícím názvem zmást… Tato kniha je totiž nejspíš úplně jiná než všechny knihy, které jste doposud četli.

Vesnice Zeď byla vždycky trochu zvláštní. Její obyvatelé se nikdy nevzrušovali z podivného vánku, při němž plameny najednou hoří modře nebo rudě. Ani z ještě podivnějších návštěvníků a pocestných mířících k průrvě ve zdi. Za tou zdí je totiž cosi tajného a přitom dobře známého, cosi, co voní po ostružinách, letním večeru a ohni. Je tam jiný svět.