RECENZE: Gareth L. Powell, Jiskry války

Článek od: Monika Slíva - 16.10.2019

Posttraumatický syndrom je mrcha zákeřná, váleční veteráni by o tom mohli vyprávět hodiny. O tom, jestli trpí nočními děsy a paranoiou také generálové, kteří dávají rozkazy ke genocidě a rozhodují tím o bytí či nebytí tisíců, o tom se moc vědeckých studií nepíše. A co teprve musí prožívat UI integrovaná do vesmírné útočné lodi…

AUDIOKNIHA: Anthony Ryan - Oheň probuzení

Článek od: Petra Elen Mand... - 14.10.2019

Milovníci dračí fantastiky pozor! Na český trh se dostávají příbuzní draků: draggové v audioknize Oheň probuzení. Jedná se o první díl trilogie Draconis Memoria od skotského autora Anthony Ryana. Draci, tedy draggové, se ocitají na pokraji vyhubení. Jejich krev skrývá velkou moc a tajemství. Ne všechna jsou lidem známa. Pátrání po nich začíná.

RECENZE: Jay Kristoff, Nikdynoc

Článek od: Karolína Poláčková - 09.10.2019

Její otec byl popraven jako zrádce a zbytek její rodiny uvězněn. Mia Corvere, vyvolená bohyně Noci, se rozhodne vstoupit do kacířské Rudé církve a stát se vražedkyní, aby se mohla pomstít. A nic menšího než smrt nejvýznamnějších představitelů republiky nebude její pomstě stačit.

RECENZE: James Smythe, Organon

Článek od: Monika Hrňová - 30.09.2019

Představte si, že po náročném dni přijdete domů a někdo vás v klidu vyslechne. Nesoudí, neradí, jen vnímavě poslouchá. Neptá se, jestli je uvařená večeře a proč není uklizeno. Bez nevhodných komentářů s vámi projde vaše trable a starosti, občas prohodí nenápadný vtípek přesně ve vašem gustu a v podstatě zastoupí sebedražšího terapeuta. Nevtíravým, pečujícím způsobem a přesně dle vašeho přání zvládne i organizaci každého dne. Ne, není to sluha, lokaj ani komorník. Je to Organon.

RECENZE: Nicholas Eames, Králové Wyldu

Článek od: Karolína Poláčková - 17.09.2019

Sláva možná nikdy nezestárne, jak hlásá obálka této prvotiny. To však neplatí pro její hrdiny – posledních dvacet let se na nich viditelně podepsalo. Legendární žoldnéři zlenivěli, ztloustli a začala je bolet záda. Co víc, někteří se dokonce oženili a mají děti. A kvůli těm jsou i po letech ochotni oprášit zbraně a vydat se až na kraj světa vstříc jisté záhubě.

RECENZE: Jason Schreier, Krev, pot a pixely

Článek od: Eylonwai - 16.09.2019

Videohry nejsou relevantní. Je to zábava pro děcka. A navíc jsou nebezpečné, vždyť považte – všechno to násilí! Synek od sousedů hraje každý den a je úplně odtržený od reality! A lidi, co videohry vytvářejí? Zastydlí puberťáci, nechce se jim pracovat, tak celý den jen sedí u počítače a zabývají se hloupostmi. Vždyť je nikdo nemůže brát vážně…

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Recenze