Máloktorý román sa môže pochváliť, že v ňom vystupujú tie najväčšie duchovné celebrity a v pohode hrajú samých seba. Satan, pápež, pár ďalších dôležitých temných bytostí. Čepel entropie je sakramentsky divoká jazda a ak trpíte kinetózou, strachom z krvi, akrofóbiou, arsonfóbiou a pár ďalšími fóbiami, radšej nenastupujte.
A uzřela oslice anděla. Název knihy takřka biblický, že? Jejím autorem je známý australský zpěvák Nick Cave, a pokud si z jeho tvorby vybavíte třeba jen poslední album Skeleton tree a píseň Jesus alone, mohli byste podlehnout domněnce, že se jedná o knihu s křesťanskou tématikou. To je sice svým způsobem pravda, ale nenechte se zavádějícím názvem zmást… Tato kniha je totiž nejspíš úplně jiná než všechny knihy, které jste doposud četli.
Otočíte hlavu a ihned si toho všimnete. Hodiny na zdi nejsou v pořádku. Chybí jim ručičky. Najednou máte nutkání podívat se z okna, ale víte, že to není dobrý nápad. Je vám totiž jasné, kde se nacházíte. Mimo prostor a čas.
Vesnice Zeď byla vždycky trochu zvláštní. Její obyvatelé se nikdy nevzrušovali z podivného vánku, při němž plameny najednou hoří modře nebo rudě. Ani z ještě podivnějších návštěvníků a pocestných mířících k průrvě ve zdi. Za tou zdí je totiž cosi tajného a přitom dobře známého, cosi, co voní po ostružinách, letním večeru a ohni. Je tam jiný svět.
Draci se líhnou. Konečně! Deštná divočina na tenhle den čekala příliš dlouho. Ale… co je to? Proboha! Co to vylézá z té schrány? A támhle, sotva se hýbe! Tady je něco hodně špatně…
Již počtvrté nás Natalja Ščerba zve do paralelního světa Eflary, kde tentokrát mladí klíčníci budou zkoumat opuštěný zámek, který kdysi patřil největšímu hodináři všech dob. Ten skrývá tajemství, kterého by se rád zmocnil nejeden ambiciózní časoděj…
Španělská verze Živých mrtvých se dočkala dalšího dílu a o tom, že to není špatné čtení, by vás mělo přesvědčit už to, že jsem ji přečetl na jeden zátah mezi sedmou večer a třetí hodinou ráno.
Pamatujete na partu vesmírných cestovatelů z Poutníka, která mířila na malou, rozzlobenou planetu? Na hlavní hrdinku s rodinným problémem, sympatického kapitána, hyperaktivní techničku, na… opeřenou ještěrku? No, asi moc ne, že? A víte, že to vůbec nevadí?
Název je svým způsobem zavádějící. Pokud očekáváte příběh hemžící se úctyhodnými bájnými tvory, běžte si raději přečíst Eragona. Pokud vám na tom zas tak nesejde a místo draků berete i ještěrky, tak vám nic nebrání si knihu řádně užít.
Znáte pohádku o Šípkové růžence? Jistěže znáte. Krásná zakletá princezna spí ve své věži a čeká na prince, který ji polibkem vysvobodí a žijí spolu šťastně až do smrti. Růženky z pera mistra hororu Stephena Kinga a jeho syna Owena to však tak jednoduché mít nebudou.
Halloween už je sice nějakou dobu za námi, proč si jej ale nepřipomenout? Ten čas, kdy se stírají hranice mezi světy živých a mrtvých a nadpřirozené bytosti se mezi námi prochází, jako by jim to tu patřilo. A vy máte jen neurčitý mrazivý pocit, že ta maska, kterou má na obličeji člověk stojící před vaším domem, je až děsivě reálná…
Dva roky. Přesně tolik J. K. Rowlingové a partě filmařů trvalo, než nás vzali na další trip do kouzelnického světa. Má tohle čekání opět sladkou příchuť, nebo se tentokrát dostavila hořkost?
Žádná kniha není úplně pro všechny, ale Algor by mohl slavit úspěch tam, kde slaví nynější mainstream ve sci-fi a fantasy. Mohl by zaujmout Trekkies, fanoušky Star Wars i Hry o trůny, dokonce i fanoušky thrillerů, kteří kolem sci-fi chodí jen po špičkách, nebo jen prostě fandy dobré sci-fi, a každý si tam najde něco svého, co mu bude povědomé a co ho zaháčkuje.