Recenze

I když je člověk geniální, nedává mu to žádné právo povyšovat se nad ostatními a jednat s nimi, jako kdyby byli míň než on.

Upíři v podání Markuse Heitze se vrací již potřetí. A s nimi dlaci, démoni, mafiáni a nájemní vrazi… prostě celá ta proklatě zábavná sebranka.

Skladatel Johannes Brahms, ten se narodil v Německu (dnešním, že...). Příjemný, činný a vážený. Napsal i Uherské tance, ten nádherný opus všech opusů. Kdepak k nim přišel, co? Vždyť to byl Germán, ne? Že by už tehdy znal zapadlé oblasti Rakouska-Uherska? Umírá tři roky před koncem století. Po jeho úmrtí, přesněji za měsíc, vydává Bram Stoker tlustospis s podivným titulem: Dracula. Náhoda?!

Píše se rok 1939 a Raybould Marsh spolu s dalšími členy britské zpravodajské služby sledují velmi podivný němý film. Němečtí vojáci v něm procházejí zdí, létají vzduchem a jsou obdařeni nadpřirozenou silou. 

Po delší době se na literární scénu opět vrací vycházející hvězda české fantastiky Petr Schink. A to už se čtvrtou knihou, kterou je tentokrát román Jak lvové.

Už je to asi patnáct let, co jsem poprvé vstoupil do příšeří Ryhopského lesa a nechal se uchvátit divokými mytágy. Od prvního vydání uplynula už asi dvojnásobná doba a kniha se stává klasikou žánru. 

Staré domy mají historii. Minulost, která živým nedá spát a mrtvé nenechá odpočívat v pokoji. Doslova.