U autora hýřícího nápady tak jako China Miéville není překvapující, že bude zkoušet svůj talent v různých literárních formách. Weird fiction, městská fantasy, sociálně-politické SF a dokonce i komiks byl živnou půdou pro Miévillův jedinečný styl. A jak dokazuje i jeho poslední román Kolejmoří, výjimkou není ani literatura pro mládež.
Kolejmoří je ajzboňácký dobrodružný příběh, kterému nemůže chybět nádech miévillovského new weird. Jde ale o velmi svižné vyprávění, které si bere to nejlepší z klasických dobrodružných knih napříč žánry.- 6049x přečteno
Skvělá kniha! Dobře to není úplně obvyklý úvod recenze. Tak tedy jinak...
Cesta k opuštěnému domu za městem byla lemována vysokými topoly. Tiše mne pozorovaly. Každičký krok, pohled či nenápadné otočení. Začínám ztrácet poslední nitky nervů. Realita se mi sype pod rukama a já s očima podlitýma krví vzhlížím k temnému nebi. Marně hledám Měsíc, který mne jako maják provázel celou cestu. Nikdy jsem se neměl vydávat na tuhle cestu. Najít legendami opředený Sirotčinec slečny Peregrinové bylo to nejbláhovější rozhodnutí, co jsem, kdy učinil. Stíny se přibližují a mé vědomí se pomalu, ale jistě vytrácí. Mé nejbláhovější rozhodnutí se stalo zároveň tím posledním.
Každý si nese své břímě, zpívá Jaromír Nohavica. Já chodím s batohem. Někteří jsou obtěžkáni hříchy. Některé jsou těhotné. A Zinzi December má lenochoda.
Útlá knížka má přesně tu správnou délku pro malé začínající čtenáře a čtenářky, hledající tajemné dobrodružství, které by rádi sami prožili.
Do světa Star Treku v období krátce po ukončení seriálu Star Trek: Enterprise zavedl českého čtenáře již před nedávnem vydaný román 
Po několika měsíčním čekání se vrací čtyři detektivové, řešící případy spojené s magií. Jen tentokrát coby autor nepřichází Jiří Pavlovský, ale Ondřej S. Nečas. Jak se mu povedlo na Pavlovského navázat?
Africe se říká černý kontinent. Bez ohledu na barvu pleti většiny původních obyvatel či příšeří skryté v jejích hustých pralesích ta temnota spočívá v něčem jiném. V pověrách, které vedou lidi k tomu věřit, že sex s pannou může vyléčit AIDS. V nesmyslných kmenových válkách o nic. V krvavých diamantech, za které si může kdejaký diktátor koupit respekt západu. Ve slumech, jež jako rakovinové nádory vybujely kolem čerstvých metropolí.
Zrecenzoval som už viacero kníh, avšak Lháře Jakuba Ćwieka si budem ešte dlho a živo pamätať. Nie je to ani tak pre kvalitu série alebo veľmi príťažlivú tému mixu mytológií, ale pre holý fakt, že ma autor dobehol a ja som ho precenil. Veru, ani jeden z nás nie je ani zďaleka profesionálom.
Vítejte ve světě, kde magie je běžnou součástí života, vaše myšlenky jsou zboží jako každé jiné a smrt není zdaleka to nejhorší, co vás může potkat!
Po dlouhé době zase dávám ruku na špalek. Tak snad mi ji, pane Kotleto, neuseknete celou.
Určitě není od věci psát na Sardenu o knize bez prvků fantastiky, zvlášť když jde o dobrodružství Sherlocka Holmese. Doylův slavný detektiv byl první popkulturní fiktivní postavou, která měla svoje fanouškovské kluby, jejíž fandové organizovali setkání a psali o svém hrdinovi fan fiction.
Letos je za nejlepší překlad na cenu akademie SFFH nominována mimo jiné i Pán světla. Podíval jsem se jí tedy na zoubek, jestli opravdu drží vysokou laťku kvality překladů, jakou nastavil například již dříve u Strak vydaný román Tvorové světla a temnoty, přestože tentokrát překládal sám vydavatel, bez Jana Kantůrka nebo jiné rozsáhlé spolupráce se zavedenými překladateli.
Recenze
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
