Recenze

Některé knihy vás prostě minou. Je putna, jestli o kousíček nebo o pořádný kus, prostě když vás to nezasáhne, tak vás to nezasáhne. A cyklus Příběhů meekhánského pohraničí mne minul o nějakých deset či více let. Škoda, že jsme se nepotkali někdy na konci devadesátých let, v časech velkého hladu po velkých hrdinech a velkých činech... V časech, kdy mužové dokázali v mžiku oka vsednout do sedel koní rychlejších než vítr a vyrazit zapíchnou půldruharučák nějakému bídákovi do těřichu až po zástavu, aniž by jim kdejaký cynický škarohlíd předhazoval plytkou motivaci, ohranost klišé a nevhodné používání češtiny. Ve zlatých časech Raymonda E. Feista a Davida Gemmella... Nu, minuli jsme se.

To, co začalo jako náhodné setkání mezi mimozemským korzárem a lidskou nákladní lodí, katapultuje lidstvo do boje o samotné přežití.

Za devatero řekama a devatero horama, na pobřeží Mexického zálivu v chatrči z bambusu a odpadního plechu, který ani výkupčí kovů nechtěli, žil byl jeden chlapec. Jmenoval se Nailer a nikoho asi nepřekvapí, že byl polovičním sirotkem a Sudičky mu přichystaly tuze zvláštní osud. Ovšem než (a jestli vůbec) dostane ruku spanilé princezny bude se muset zatraceně ohánět. Sudičky jsou totiž mrchy a tohle není žádná pohádka. Paolo Bacigalupi v péči nakladatelství Plus předkládá drsný postapokalyptický příběh ze světa, kde je ropa vzácnější než šafrán a věrné přátelství cennější než černé zlato.

Ve městě hříchu se usadil Skinner Sweet, první a nejnebezpečnější americký upír. Je to město podle jeho gusta, kde se za peníze dá uhasit žízeň každého druhu. Jenže není jediný upír, který chce zabořit zuby do Las Vegas.

Yorick Brown, poslední z mužů na Zemi, konečně dorazil k břehům světadílu, na kterém zůstala jeho snoubenka, když před třemi lety udeřila pohroma, jež zlikvidovala všechny muže.

Vtipné, neotřelé, zajímavé, napínavé, nekonvenční. Prostě skvělé. Přívlastků vystihujících tvorbu Connie Willisové vymyslím z fleku sto.