Recenze

I když by se mohlo z traileru zdát, že Enderova hra bude akční válečný spektákl ve stylu Hvězdných válek či nového Star Treku, opak je pravdou.

Konec dlouhé temné noci – tenhle nadpis anotace na posledním česky vydaném Hellblazerovi zní tak optimisticky, že? No tak ty úsměvy zase zmrazte a rozdupejte růžové brýle. Na takové věci si John Constantine nehraje. Tahle noc skončí pořádně temně.

Opravdu kvalitní a promyšlené série mají románovou strukturu, díky které odněkud někam směřují po jasné cestě a s jasnými zastávkami.

Jeden nepojmenovaný muž, který se vrací na místa svého dětství a připomíná si události, které jsou mimo reálný svět, a tak se možná tak úplně nestaly. Tři ženy, dívka, matka a stařena, které možná nejsou úplně tři.

Stephen King se vrátil k Temné věži. Tahle věta by na recenzi stačila. Těm, kteří vědí. Pro ostatní alespoň krátké představení dodatku ke zcela zásadní heptalogii krále hororů.

„Čím jsme si takové utrpení zasloužili? Copak bájní rekové nespočinou po přemožení líté saně v náručí spanilé panny, zasypáni zlatem a slávou? Jenže tohle nebyla báje, my nebyli reky, o pannách jsme si nechávali zdát, a jediné, čím jsme tu mohli být zasyp

Nová obálka, nové logo a nový šéfredaktor. To je lednová Pevnost, ze které vymizely redaktorky a šéfredaktor pustí ostatní ke slovu až na stránce šestnácté…

Bryan Lankford je nejmladším, nevtipnějším a nejzajímavějším ze synů svého otce. To ale není úplná pravda. Je také nejproblémovějším. Jeho prohřešky spočívají zejména v lezení do postelí neprovdaným děvčatům a v následných šarvátkách s jejich vzteklými příbuznými. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá a Bryan je svým otcem vyděděn a nejbližší lodí poslán do Nového světa.