Na pobřeží Kalimdoru se probírá muž, jehož paměť je čistá jako sklo - a tak začíná epický příběh válečníka Lo'Goshe a jeho nezvyklých společníků na pouti za odhalením tajemství jeho minulosti.
"Jmenuji se Ezio Auditore. Když jsem byl mladý, měl jsem svobodu, ale neviděl jsem ji; měl jsem čas, ale nevěděl jsem o tom; a měl jsem lásku, ale necítil jsem ji. Trvalo dlouhých třicet let, než jsem pochopil význam těchto tří věcí."
Jack Holloway je rozený potížista a mistr naprosto neopodstatněného protestu. Takový ten člověk, pro kterého nic není jednoduché a nic nejde hladce. Možná jeho potíže začaly, když naučil svého psa odpalovat nálože, nebo už v době, kdy jako právní zástupce vrazil při soudním líčení klientovi facku. Jack Holloway je prostě Jack Holloway.
Kvothe dál pokračuje ve výuce sympatie, zachovává si staré přátele a pěstuje stará nepřátelství, stále má plnou hlavu Denny... A když už to začíná nudit, přijde osvěžující změna. Kvothe opouští univerzitu, za zády nechává město Tarbean a vydává se do světa sbírat zkušenosti.
Nejsem fanda upířích románů – tím méně jejich znalec. Série o Tině Salo je ale výjimka. Upíři podle Petry Neomillnerové měli vždy daleko do romantických bytostí, byli násilničtí a dravčí. To se tak nějak kryje s mými představami o krvesajích. Zároveň však měli dost všedních i nevšedních starostí, které je přibližovaly lidem. Po prvních pěti dílech série jsem neváhal ani minutu, jestli chci číst i díl šestý. No jasně že jo!
Po necelém roce se vracíme k recenzování Pevnosti. Časopis mezitím prošel mnoha změnami i menší krizí, ale nyní už je opět plně připraven přinášet vám všechny důležité informace z fantastiky. Jak se tedy redakci vydařilo srpnové číslo?
Mnoho let uplynulo ve světě komiksu od vzniku Justice League of America (JLA), ale než konkrétní čísla mnohem důležitější je to, že se konečně dočkali i čeští čtenáři.
Stephen King a Scott Snyder nám ukáží upíry jako hrdé, drzé, krvežíznivé bestie, pro které nejsme nic jiného než krátkodobá zábava a chodící krmivo. Upír v jejich podání není ona blištivá věc k smíchu, ale nebezpečný predátor, s nímž si není radno zahrávat.
Vilma Kadlečková svou románovou ságu rozvrhla do pěti dílů a tento obrovský literární prostor využívá do poslední kapky. Otevírá před čtenářem pečlivě a nápaditě vystavěný svět. Myceliální technologie, které Össeané lidstvu poskytli, postupně pronikají do doposud výhradně lidského prostoru a nenápadně se v něm zabydlují.