Zloděj Ilmar, noční čarodějka a letkyně Helena, hromotluk Arnold a jeptiška Luisa – ti všichni jsou vinou prince Marcuse v pěkné kaši. Dočtení prvního dílu Chladné břehy tak ve mně zanechalo spoustu otázek. Přinese závěrečný díl dilogie kýžené rozuzlení? A kdo je vlastně Marcus?
"Slunko celý den neslezlo z oblohy. Být člověk tak řeknu, že z toho vedra zemřu. Za prvé - já člověk nejsem a za druhé – mrtvý jsem už dlouho. Nebo spíše nemrtvý.
Takže podobnou knihu jsme ještě neměli. A nebojím se napsat: Budí úžas. Hrozí infarktem - každému potenciálnímu čekateli na důstojného nástupce sběratele pověstí Václava Cibuly a všech jeho předchůdců.
Halloween: dýně, duchové, čarodějnice, mrtví a nemrtví, strach, tma.... co vás ještě napadne? Nás napadla soutěž... černý týden je pryč a my máme výherce!
Mají jasně zářivou obálku a rozhodně nejsou chladným čtením. Pokud vás ale plachetnice Milana Fibigera naláká na námořní dobrodružství, poněkud vás zklamu. Kdepak vážení, ne o plachtění, ale o létání je tato kniha. Budete se těsnat v kabině kluzáku, který poslouchá pouze jediného člověka, šplhat po vrcholcích mraků a spolu s hlavním hrdinou křičet: „Heleno, Heleno!!“
Ústřední zápletka je úchvatná – neobvyklá, inteligentní, lákavá. Šen Tchaj je zajímavou postavou, a přestože většinu děje zvládá s elegancí superhrdiny, je uvěřitelný. Velmi dobrý je i obraz Kitháje, jejích vrstev a jejího uspořádání. Z tohoto nejvíce do popředí vystupují dvorské intriky spojené se zdvořilostními frázemi a úředními postupy, nad kterými by všem byrokratům zaplesalo srdce.
Guy Gavriel Kay, autor u nás známé trilogie Fionavarská tapisérie, se objeví tuto sobotu v Praze.
Dobrý den. Ráda bych vás ve dvou příbězích seznámila s životem Toma Scatterhorna...
Předposlední pravda patří k příběhům, které napsal Dick ve svých nejlepších letech. Je to poznat na lehkosti, s jakou dokáže vyjádřit svou vizi tak, aby byla zcela srozumitelná a zároveň nebyla zjednodušená až na kost. K tomu si přimyslete na mistra výjimečně akční styl, který je dosti vzdálený jeho nejslavnějším „filozofickým traktátům“ Sní androidi o elektrických ovečkách? nebo UBIK.
Nemrtvé si většina čtenářů spojuje jen s tou nejpokleslejší oddechovou literaturou. A ze všech druhů nemrtvých si vláčení spodními proudy béčkové kultury nejhůře odskákaly zombie. Nyní se smradlavé rozpadající se mrtvoly vrací z hrobů do úplně jiné kategorie čtiva, než na jakou byly zvyklé.
Na pozvání Velvyslanectví Švédska v ČR a nakladatelství Argo zavítá ve dnech 18. a 19. 5. 2012 na pražský veletrh 
Začnu s pozitivními dojmy: Robert V. S. Redick s námořní tématikou pracuje zkušeně, nevyhýbá se detailům a všechno působí uvěřitelně. Atmosféra je vynikající. Není to ale příručka pro velitele obřích plachetnic. Je to drama, protože na palubě je neskutečně výbušná směs pasažérů...
V zásadě najdeme dva druhy beletrie. První z nich připomíná horský potok: žene se od pramene neúnavně kupředu, děj letí z bodu A k bodu B a jako prudká bystřina překonává všechny peripetie vstříc katarzi. Tak přesně takový 
Argo
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Martin Stručovský / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
