česká fantasy

Koncem loňského roku vydalo nakladatelství Brokilon novou knihu Karoliny Francové. Autorka se vám prostřenictvím několika textů pokusí svůj svět přiblížit. Dneska vám přinášíme třetí a zároveň závěrečný z nich. 

Párty odehrávající se v kostele, kde se místo svěcené vody můžete pokropit vodkou... Anebo ji vypít, záleží na vás. Kanál, který sežere vše, co mu padne do chřtánu. Dům, kde vám po kuchyni běhají trilobiti a dveře zdrhají, protože mají nožičky. Že to zní bizarně a bláznivě? Vítejte Nikde.

Když pejsek s kočičkou dělali dort, nevytvořili zrovinka delikatesu. Když ale Vrbenská s Lukačovičovou psaly Hořícího koně, s výsledkem to bylo přesně naopak.

Pamatujete na Stín modrého býka? Jak by ne, však je to nejlepší česká historická fantasy, nad kterou čtenáři chrochtají blahem i po šestnácti letech od vydání. Tak teď se prý jako Perunův blesk z čistého nebe objevil nástupce. Přemyslovu krev ke Stínu modrého býka opatrně přirovnal i sám nakladatel. Slyšte však verdikt recenzenta: Přemyslova krev připomíná Stín modrého býka jen stěží!

Nakladatelství Triton přichystalo druhé vydání Žambochových povídek o Koniášovi, rozšířené o příběh Konec vlka samotáře. Milovníkům drsnější fantasy není třeba tohoto hrdinu představovat. Pro ostatní – Koniáš je vytříbená hrdinská fantasy, s trochou méně magie, než bývá zvykem, ale o to větší porcí akce.

Pokud je pro českou fantastiku něco specifické, tak je to větev akčních vypalovaček. K pokerovému stolu, u něhož zasedají spisovatelé jako František Kotleta, Miroslav Žamboch či Petr Schink, nyní přichází nový hráč jménem Oskar Fuchs.

Třetí vydání Šlechtova románu, které kdysi odstartovalo stejnojmenný cyklus, čítající k dnešnímu dni deset knih. Název, jak nám prozradil autor v doslovu, si prosadil první ze tří nakladatelů. Důvodem byla oblíbenost odvozenin slova „krev“ na obálkách knih. Tehdy se psal počátek druhého tisíciletí.