Psát recenzi na běžného Usagiho je pro recenzenta poměrně stresující zážitek. Běžný Usagi je totiž po všech stránkách tak vypiplaný, promyšlený a dokonalý komiks, že jediné, co se na něm dá strhat, je, že se už při sto dvacátém čtení rozpadne lepená vazba.
I komiksoví fanoušci jsou zodpovědní voliči, kteří to s osudem našeho státu myslí dobře, nakladatelství CREW uspořádalo takové malé komiksové volby - ovšem s poněkud jinými kandidáty, než jsou na soupiskách oficiálních politických stran.
Od začiatku bol príbeh štyridsiatich siedmych roninov cenzurovaný. Preto vznikla fiktívna verzia incidentu (Chúshingura), v ktorej boli mená hlavných postáv a dátumy zmenené. Ich príbeh sa stal súčasťou japonského folklóru a bol prerozprávaný formou bunraku (bábkové divadlo), aj kabuki (japonské divadlo).
Člověk by řekl, že po tolika dílech se už Stan Sakai musí zákonitě opakovat, zvláště když používá totéž prostředí a minimum postav, ale kupodivu tomu tak ani zdaleka není. Sice se může naskytnout zdánlivě podobná situace, jakou už jsme viděli, ale i z ní dokáže Sakai vytěžit další originální příběh a zcela jiné rozuzlení.
Víte, že se ještě nikomu nepodařilo ochočit si zajíce? A slyšeli jste o tom, že zajíc umí být i neviditelný? Dokáže totiž tak splynout s okolím, že si ho nevšimnete. Také se zdá, jako by spal s otevřenýma očima, nic ho nezaskočí. Ve skutečnosti však nespí, jen pečlivě sleduje okolí. Vždyť mu stačí jen pár minut spánku denně.
Patnáctým dílem série o králíkovi bez bázně a hany se nám dostává do rukou pokračování příběhu započatého v díle dvanáctém, ale zatímco Ostří trav je poměrně komplikovaný příběh s více dějovými liniemi, jeho pokračování by se dalo přirovnat k tobogánu. Tobogánu, který neustále nabírá na rychlosti, jen v zatáčkách opravdu mírně přibrzdí, ale žene si to stále kupředu, téměř přímou linkou do cíle.
Meč Kusanagi, neboli Ostří trav, je legendou, ukovanou bohy feudálního Japonska. Zbrocený krví procházel staletími a toužilo po něm mnoho mocných bojovníků a vládců. Ronin Usagi je pověřen úkolem navrátit tento meč do svatyně Atsuta, na místo odpočinku. Úkol je to vskutku náročný, na každém kroku číhají intriky i smrtelné nebezpečí pro toho, kdo cestuje s Ostřím trav.
Tato sbírka ušákových příhod je zaměřená dalo by se říci realisticky. I nadpřirozené jevy tu většinou mají zcela přirozené a mnohdy přízemní vysvětlení, a stejně tak jednání jednotlivých postav. Je tedy zřejmé, že se Stan Sakai chtěl tentokrát věnovat zejména lidské, ehm, promiňte, samozřejmě zvířecí povaze...
Dlouhouchý samuraj Usagi Yojimbo, který neznalým evokuje Pinďu nebo králíčka Azurita, se poměrně nedávno dočkal už dvanáctého českého pokračování. (Již je sice venku i třináctka, ale ve vesmírném měřitku je to stále nedávno.)
Ušatého samuraje, ochránce spravedlnosti a těch, kdo se jí těžko dovolávají, zná snad i u nás úplně každý. Už nám tu vyšlo 12 jeho sebraných příběhů a my stále netrpělivě čekáme na další, abychom je mohli s hořícíma ušima a planoucím srdcem zhltnout někde v osamělém koutku, kam se na chvilku ukryjeme před světem.