Recenze

První, co vás při pohledu na mangu Noční škola: Knihy čaromějek 1 uhodí do očí, je formát. Bohužel, špatná zpráva pro sběratele mangy a zároveň milovníky pečlivě vyrovnaných knihoven: je tu formát, který vídáme spíš u klasických knih. Další věcí je fakt, že se komiks nečte jako správná manga odzadu, ale zcela klasicky, po euroamericku. To se dá jednoduše vysvětlit při pohledu na jméno autorky - Svetlana Chmakova.

Dlouhá časová prodleva nakonec Jakubovým houslím moc sluší. Jde o samostatný příběh, pro který není znalost předchozích knih nutná. Při čtení tak sice zmizí příjemný pocit znovushledání se se starými známými a napjaté očekávání, kam je tentokrát putování zavede, na druhou stranu jsou Jakubovy housle asi nejlepším úvodem do světa moravských upírů.

Když se ohlédneme zpět, kvalita tohoto eposu nikdy nezakolísala, a to ani v českém překladovém vydání. Takže je jistě na místě poděkovat Neilu Gaimanovi i Viktorovi Janišovi, potažmo celé Crwi, že tento opus magnum postmoderny přivedli na náš svět.

Po událostech druhého svazku se Franta se svojí družkou Belle vydávají do Francie na dovolenou strávenou v přepychu a civilizaci. Bohužel netrvá dlouho a Franta je opět v průšvihu. Exilový ruský čaroděj vystupující pod jménem Boyard nechá zavraždit fotografa (asi už Leonardovi tím focením na conech opravdu lezu na nervy...) a narafičí to tak, aby hlavním podezřelým byl právě Franta.

S potěšením musím konstatovat, že ve většině případů přežily příběhy přenos do komiksové podoby dobře, ne-li výborně. Přesto se našlo pár takových, které doplatily hlavně na malý prostor, jenž jim byl vyčleněn. Je to škoda a myslím si, že pokud by příběhů byla na stávajícím prostoru polovina, možná dokonce třetina, dopadlo by zpracování ještě lépe a mohli bychom držet v rukou publikaci blížící se dokonalosti. Teď již ale k jednotlivým příběhům.

Zpočátku banálně a skoro nudně se tvářící příběh o dětech školou povinných se velice záhy přerodí v nervy napínající dobrodružství, které vám takřka nedovolí se od knihy odtrhnout.

Pan Kulhánek by z fleku mohl psát průvodce pro CK “Nemožné snadno a rychle“. Evropa? Není problém, tu jsme si mohli projít už ve Vládcích Strachu. Jakže? Afrika, Asie, Thajsko nebo Japonsko? V Cestě Krve a Nočním Klubu nám byly tyto destinace představeny měrou více než vrchovatou. Jiné planety, říkáte? Ale co by ne. Zajídal by se Stronciový Titan? Nebo je libo na Pluto s panem Patejlem a jeho Divokými a Zlými? Ani cesta časem není neuskutečnitelná, s výše jmenovaným se můžete podívat leckde. A ani nemusíte být Divoký a Zlý.