Dnešní soutěž má příchuť dalekých vesmírů a neprobádaných planet
Zápis do Guinessovy knihy rekordů aneb minirecenze...- 4602x přečteno
Stejně jako 
Přestože jsem některé autory a jejich dílka poněkud zepsul, celkově hodnotím knihu jako zdařilou a nelituji, že jsem si ji koupil. Antologiím zahraniční science fiction se u nás totiž v posledních letech moc nedaří...
Elizabeth Bearová svojím debutom vzbudila nielen veľkú pozornosť, ale aj očakávania, ktorým som sa ani ja nevyhol. Román Zakalená bol podobný zahájeniu šachovej partie, jednotlivé figúrky a motívy postupne zaujímali pozície a vyčkávali na účinkovanie v strednej hre, druhej časti s názvom Zjizvená. Nenápadný úvod sa môže zmeniť vo veľkolepú science fiction, avšak nie každé káčatko vyrastie v prekrásnu labuť. Podarilo sa Bearovej naplno využiť potenciál príbehu?
O Múzách jste určitě něco slyšeli. A také o lamiích, nebo minimálně o upírech. Všechna ta označení se vztahují k tomu samému: rase bytostí, která s námi sdílí svět, živí se lidskou krví a je spjata s přírodou mnohem více než my.
Takže máme tu zajímavého hlavního hrdinu-hermafrodita, který neustále bojuje se svými vnitřními démony a proti celému světu. Máme tu zajímavý svět plný originálních prostředí a kultur, sužovaný mezistátními konflikty a soukromými ambicemi hlavního hrdiny (a bezohlednými záporáky, no jistě).
Je zajímavé si občas přečíst nějaké velmi staré dílo science-fiction, zvlášť takové, které bylo ve své době něčím průlomové a poznamenalo nejen další generace čtenářů, ale i dnešní literáty. A nemusíme se vracet k Wellsovi nebo Verneovi, stačí přetočit ručičku stroje času na atomová padesátá léta.
A máte to tu zase. Pechy si vzpomněl, že existuje spousta knih, které prostě mohou zůstat čtenáři nepostřehnuty a zapomenuty.
Je po sezoně, letní hosté odjíždějí, na městečko, okolní lesy a pobřeží dosedá ospalost. Tu však naruší křik ženy slepě prchající před skupinou rozběsněných, krvelačných tvorů...
V září moji pozornost upoutalo několik knih z několika různých důvodů...
Viriconium... Město pastelových věží, jež spatříte ve střepech zrcadel, v hladině kaluží po jarním dešti, v denních snech a ve výkladních skříních zapadlých obchůdků. Záhadně proměnlivé, organicky tvárné, bující a hynoucí kdesi na vzdáleném konci času. Domy, bulváry a viadukty vystavěné na deset tisíc let starých skládkách zapomenutých říší, poslední ostrov civilizace v pustinách jedovatých řek a kovových pouští. Viriconium... jehož historie se kroutí a mění, zatáčí a uhýbá jako uličky slumu, jako střeva mytické bestie otevřená na oltáři senilního boha.
Na Parconu v Chotěboři proběhlo mimojiné také vyhlášení výsledků jedné ze stálic česko-slovenských literárních soutěží. Již dvaadvacátý ročník klání O Stříbřitělesklý halmochron zná svého vítěze. Kromě samotných výsledků jsme zařadili i Předmluvu pořadatele, která apeluje zejména na samotné autory...
Laser-books
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
