Oproti předchozím dvěma číslům se pětková XB-1 vytáhla v zahraniční sekci hned se třemi povídkami. Dvě z nich jsou z ranku science fiction, poslední bych pak řadil mezi pohádky, když zavřu obě oči, tak fantasy, ono se koneckonců rozdíl mezi těmito žánry dá docela dobře setřít.
Literární soutěž Žoldnéři fantasie (dříve O železnou rukavici lorda Trollslayera) určitě není pro fanoušky domácí fantasy neznámým pojmem. Nejen proto, že poskytuje možnost jak zkušeným, tak i začínajícím autorům, aby se pochlubili svými výtvory, ale také proto, že nejlepší povídky z každého ročníku vycházejí v knižní podobě, a tak se s nimi může seznámit opravdu široký okruh čtenářů.
Určite ste to už zažili. Práve ste sa prelúskali vynikajúcou knižnou ságou, v duši vám ešte rezonujú pocity, ktoré ste pri čítaní toho veľdiela o tisícoch stránok prežívali… a odrazu netušíte, čo teraz robiť. Viete, že chcete čítať ďalej. Lenže akú knihu? Akého autora? Odpoveďou na vaše tápanie by mohla byť antológia fantastiky pod názvom „Meče a temná magie“...
Lidstvo dosáhlo hvězd a připojilo se k rozsáhlé společnosti mimozemských druhů. Ale za hranicemi prozkoumaného vesmíru číhají Smrťáci, strojová inteligence usilující o vyhlazení všeho živého v galaxii. Záhadný, vůdce prolidské tajné organizace Cerberus, je jeden z mála, kdo znají pravdu o Smrťácích.
Lota si užívá na statku s Torgem, když se objeví Enno. Podobá se hnijící mrtvole a je dočista šílený. To z něho dělá tvora mnohem nebezpečnějšího než kdykoliv předtím, o čemž rychle dokáže přesvědčit každého ve svém dosahu. Jeho násilnické činy mají dalekosáhlý dopad nejen pro Lotu a Torgeho.
Každý talent má svoj začiatok, a ten Ćwiekov väzí v poviedkach, ktoré písal pre pobavenie svojich známych. Skromný autor sa istú dobu nechal presviedčať, ale nakoniec súbor textov zaslal poľskému nakladateľstvu Fabryka Słów. Výsledok predbehol očakávania.
První, co vás na knize upoutá, je obálka zachycující polonahou slavnou českou spisovatelku Boženu Němcovou. Už to dává tušit, že kniha bude svým způsobem lehce provokativní a kontroverzní, což se posléze ukáže jako pravda. Ale nepředbíhejme. Všechno hezky po pořádku...
Jenže pak překročíte hranici dvousté strany a pořád se nic neděje. Respektive děje, ale ne tak, jak by čtenář čekal. Stránek přibývá, dialogů taky. Ale v dohledu není žádná akce a tak. Prostě nic, co by vás donutilo se ke knize připoutat a nedat ji z ruky babičce ani výměnou za gumové medvídky.
Představte si recenzenta, kritického až na půdu, který zírá na jakoukoliv knihu znechuceným pohledem ještě dříve, než ji otevře, a sotva se prokouše první kapitolou, už k ní má veletucet připomínek. Považte, že i osobu tak zlomyslnou čas od času uchvátí nějaký ten svazek natolik, že zaleze na měsíc do své sluje a láme si hlavu, co by onomu dílu proboha vytknul. Ano, jednou z takových knih jsou i Tři stíny.
Celkově je nový Omnibus počin, který si jistě užijí všichni fanoušci Predátora. Mimo Xenogeneze a trošku i Divočiny v něm nenajdete žádné vyložené zklamání. Příběhy mají spád a často i zajímavou pointu. Krásně využívají i potenciál predátora, který nemusí být nějak časově omezen a může skvěle fungovat jak v 19. století, tak i v současnosti či budoucnosti.
Jako kulisy si pro své vyprávění autor vybral jednu z největších válečných zón na světě – Afghánistán. Nejsou to však žádné ochotnické kulisy vesnického divadla, ale s obrovskou péčí budované reálie military příběhu. Živě si dokážu přestavit tu dřinu - desítky a desítky hodin stráveného pátráním, a studováním tématu, historie, vojenské terminologie a hantýrky. Počet použitých zkratek, vojenských termínů, přezdívek a žargonu je jedním slovem dechberoucí.
Predstavte si, že ste Michal Pavlič. Ste recenzent Sardenu a náročnejšiu science fiction ste čítali naposledy v januári. Vaša inteligencia a logika je v miernom útlme, potrebujete sa naštartovať na blížiace sa skúškové obdobie. A zrazu sa pustíte do Slepozrakosti Petera Wattsa, zložitejšieho to kúsku science fiction – hard SF. Čo myslíte, čo to spraví s vaším mozgom?
Jestliže jsem o první polovině knihy prohlásila, že na čtenáře působí poněkud nudně, část druhá nám to vynahradí. Konečně se dozvídáme některé odpovědi ohledně Stefana, načež následují nepříjemné důsledky jeho "výletů" na Lauřin život...