Recenze

A je to tu. Necudná pornoliteratúra definitívne ovládla česko-slovenský fandom. Už sme si zvykli na vlkodlakov a upírov v erotickom prevedení, ale nespútaný sex prenikol už aj do sci-fi.

Jsem v hajzlu. To tvrdí hrdina knihy hned na začátku a rozhodně nepřehání. Zůstal sám na planetě, která se ho pokouší zabít.

Ulicemi Whitechapelu se plíží mlha, sporé světlo lamp jen stěží bojuje s temnotou a pouliční květiny nabízejí pel každému, komu v kapse chřestí mince. A některé z nich splní i ty nejpodivnější přání jen za pár... kapek krve. Nad Buckinghamským palácem totiž vlaje Draculova zástava s netopýrem a viktoriánský Londýn se mění v město dětí noci. Jenže některé věci se nemění nikdy a ulicemi Whitechapelu se neplíží jen mlha...

Klasický apokalyptický román snad není třeba představovat. V dnešní době je pořád stejně aktuální jako před půl stoletím. A stále se stejně dobře čte.

Lobo je späť. A v rovnakej forme ako vždy. Číta motivačnú literatúru, obdivuje výtvarné umenie a začal vo vákuu pestovať tulipány.

„Čí je ten ohař?“
„To není ohař, to je vlkodav, lásko.“
„Čí je ten vlkodav?“
„Atticův.“
„Kdo je Atticus?“
„Atticus je mrtvej, lásko, je mrtvej,“ mohl by říct Bruce Willis ve filmové adaptaci Napáleného

Fantasy a především ta pro dospělé, byla dlouhá léta vnímána jako žánr okrajový, v němž čtenáři jen těžko najdou nějakou větší literární hodnotu. Naštěstí přišel Peter Jackson a jeho filmová adaptace Tolkienova Pána Prstenů, která celému světu ukázala, že v tomto žánru nejde jen o brak. 

Metabaroni jsou vpravdě válečnický komiks. Je to z části příběh připomínající staré samurajské legendy, ve kterých čestný, neporazitelný, zamračený válečník s mečem kosí, co mu přijde do cesty a zároveň se při tom řídí přísným kodexem, od kterého neuhne ani o píď.