UKÁZKA: Sergej Vasiljevič Lukjaněnko, Konkurenti

Článek od: Anonym - 17.01.2013

Řízením osudu Valentin navštíví personální agenturu Hvězdná hodina, kde se za mnoha úsměšků a ironických poznámek nechá z legrace naverbovat do vesmírné armády. Takovým hloupostem přece nikdo nemůže věřit. Jenže život se mu skutečně radikálně změní. Respektive přesně podle slov personalistky – žije rázem životy dva. Který je ale ten skutečný?

RECENZE: Patrick Rothfuss, Jméno větru

Článek od: Hanina - 08.01.2013

Kvotha si záhy zamilujete. Budete mu fandit a bát se – když už ne o jeho život, protože většina příběhů je v ich formě, tak aspoň o ztrátu jiných neméně cenných hodnot. Jako je třeba láska. Nebo sebeúcta. Nebo sny. A také poněkud prozaičtější peníze. Bez nich se nedá existovat v žádném světě a zadlužit se... Dejte pokoj! To je nepříjemné v každé době a pro kohokoliv.

RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Nová hlídka

Článek od: David P. Stefanovič - 03.01.2013

Tento text vyvolává ve věcech Světla pochybnosti. Tento text vyvolává ve věcech Tmy pochybnosti. A co si budeme povídat, tento text vyvolává už na první pohled pochybnosti i ve čtenářích. Můžeme stále strkat za Lukjaněnka ruku do ohně, aniž bychom přišli k rozsáhlým popáleninám?

RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Nadchází ráno

Článek od: Hanina - 25.12.2012

Zloděj Ilmar, noční čarodějka a letkyně Helena, hromotluk Arnold a jeptiška Luisa – ti všichni jsou vinou prince Marcuse v pěkné kaši. Dočtení prvního dílu Chladné břehy tak ve mně zanechalo spoustu otázek. Přinese závěrečný díl dilogie kýžené rozuzlení? A kdo je vlastně Marcus?

RECENZE: Sergej Lukjaněnko, Chladné břehy

Článek od: Hanina - 06.11.2012

Mají jasně zářivou obálku a rozhodně nejsou chladným čtením. Pokud vás ale plachetnice Milana Fibigera naláká na námořní dobrodružství, poněkud vás zklamu. Kdepak vážení, ne o plachtění, ale o létání je tato kniha. Budete se těsnat v kabině kluzáku, který poslouchá pouze jediného člověka, šplhat po vrcholcích mraků a spolu s hlavním hrdinou křičet: „Heleno, Heleno!!“

RECENZE: Richard K. Morgan, Probuzené běsy

Článek od: Jan Žlebek - 10.10.2012

Dobří holubi se vracejí a duch návratu prostupuje celou knihu. Bývalý žoldák přichází zpět na rodnou hroudu jménem Harlanův svět a věnuje se zde jako zamlada drobné kriminalitě a masové vraždě. A jak se soukolí promyšlené zápletky roztáčí podobné řádně promazané drtičce kostí, začíná být čím dál víc jasné, že jako špatně strávené sousto se vrací i sama minulost a kostlivci ve skříních začínají být znepokojivě aktivní.

RECENZE: Guy Gavriel Kay, Pod nebesy

Článek od: Jan Křeček - 08.10.2012

Ústřední zápletka je úchvatná – neobvyklá, inteligentní, lákavá. Šen Tchaj je zajímavou postavou, a přestože většinu děje zvládá s elegancí superhrdiny, je uvěřitelný. Velmi dobrý je i obraz Kitháje, jejích vrstev a jejího uspořádání. Z tohoto nejvíce do popředí vystupují dvorské intriky spojené se zdvořilostními frázemi a úředními postupy, nad kterými by všem byrokratům zaplesalo srdce.

RECENZE: Richard K. Morgan, Zlomení andělé

Článek od: Jan Žlebek - 03.10.2012

Válčení jen málokdy a málokomu přináší radost, avšak čas od času a na některých místech má smysl sevřít v ruce zbraň a vytáhnout za něco bojovat. Válka, která zuří na Sanctionu IV už nějaký ten pátek, má ovšem asi tolik logiky jako dialog v polském pornu. ... Inu, peníze a zabíjení jsou tak trochu perpetuum mobile – jedno vždy pohání druhé.

RECENZE: Scott Westerfeld, Speciálové

Článek od: Renata Heitelová - 25.09.2012

V románech Oškliví a Krásní nás Scott Westerfeld zavedl do 300 let vzdálené budoucnosti, která vypadá téměř utopicky. Kdo by nechtěl žít ve světě bez násilí a válek, kde se zbytečně neničí příroda, kde jsou všichni zdraví a krásní? To by ovšem nesmělo následovat slůvko "ale"... a taky organizace zvaná Speciální případy.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Triton