Rudolf Pokorný (1853-1887) patřil mezi ty české básníky, kteří v devatenáctém století navštívili Slovensko, a to v letech 1879, 1880 a 1885. Výsledkem cest byla řada básní, které samozřejmě oslavovaly především přírodní krásy a rázovitý život zdejšího lidu. Pokorného však navíc zaujala i temná postava Čachtické paní.
Aby se ti méně trpěliví mezi vámi nemuseli prokousávat následujícími řádky, odpovím na otázku v titulku rovnou: přečíst, samozřejmě. Jenže, jak už to bývá, je tu jisté „jenže“…
Takhle náhodou jsem narazila na literární soutěž, která měla v propozicích práci s umělou inteligencí (byly to Z-AI-mavé časy). A řekla jsem si – proč ne?
Sardenské počítadlo mi ukazuje, že jsem členem redakce již 12 let a 12 měsíců, až uplyne duben, což je za pár dnů, stane se z toho čistá třináctka. Nejsem pověrčivá a je to moje oblíbené číslo, takže jsem zvědavá, co mi přinese. Někdy se tomu ani nechce věřit (a je to stále dokola ohraná písnička), že čas umí tak pádit a nikdy nás nenechá vydechnout.
Začalo to man cave... je takový dětský pokojíček dospělého chlapa. Ano, byly tu strašně dlouho ta otřepaná konstatování, že mašinky či auto na ovládání tatínek fakt nekupuje dětem, ale sobě. Jenže na to, aby to nevypadalo divně, jste museli mít děti.
Je jasné, že keď patríte k čitateľom Sarden.cz, máte radi fantastiku a jej milované žánrové detičky. Otázka by asi skôr mala znieť, aké dlhé (rozsiahle) knihy obľubujete? Či už počtom strán alebo množstvom pokračovaní...
Od chvíle, kdy se lidé naučili mluvit, začali si vyprávět příběhy. Ty první byly zřejmě jen lovecké historky u táborových ohňů, až mnohem později začaly vznikat legendy a pohádky. S příchodem psaného slova se příběhy dostaly na vyšší level a díky knihtisku přestalo být čtení výsadou vyvolených.
Proč tohle všechno vypisuju? Protože jsem strávil minulý podzim ponořený do studia daného žánru… po tom, co jsem zjistil, že jsem jeden takový gotický horor asi napsal. Jmenuje se Láska, smrt a všechno zlý, vychází 4. března v nakladatelství Mystery Press a je o rodině Havranových, která se po smrti zatrpklého patriarchy Izajáše sjíždí na zámek Rabenštejn, aby uctila jeho památku a porvala se o dědictví.
Máte rádi true-crime knižní příběhy, thrillery, horrory nebo temnou fantastiku, ať už v knižní, nebo seriálové podobě? A už jste se někdy setkali s tím, že by vás za to někdo soudil nebo se na vás díval skrz prsty? Já tedy naštěstí ne. Lidé v nejbližším okolí to většinou tolerují, berou to jako váš koníček a něco, co k vám neodmyslitelně patří. Je to přece forma relaxu, odpočinku, útěku z reality běžného života a podobně.
Od smrti kdysi dosti populárního, dnes již pozapomenutého básníka, prozaika a dramatika Františka Xavera Svobody (1860-1943) uplynulo vloni v květnu osmdesát let. Připomeňme si v této souvislosti jeho temné a mysteriózní prózy.