KOMIKS: Džian Baban, Jiří Grus, Vojtěch Mašek - Ve stínu šumavských hvozdů

Článek od: Tobiáš Smolík - 02.10.2012

Nemusíte být zrovna mistrem dedukce, abyste z názvu Ve stínu šumavských hvozdů pochopili, že příběh legendárního hrdiny se odehrává v tajemných Čechách. Old Shatterhand se zde připlete do složitých národnostních sporů v rakouské monarchii. Kromě vlasteneckého boje známého ze školních škamen ale v příběhu probíhá boj ještě podivuhodnější a komplikovanější. Tajemné spiknutí, za kterým stojí Božena Němcová, Alexander Bach i tajemný zlosyn...

RECENZE: Douglas Hulick, Mezi zloději

Článek od: Renata Heitelová - 01.10.2012

Když studujete středověké dějiny, zabýváte se historickým bojovým uměním včetně šermu, rádi čtete fantasy, cvičíte se psaním povídek, máte zázemí v rodině, nasloucháte radám své spisovatelské skupiny i betačtenářů a deset let pracujete na prvním románě jako Douglas Hulick, máte téměř hotový recept na výbornou žánrovou knihu, v tomto případě historickou fantasy Mezi zloději.

KOMIKS: Remains - Zombie útočia. Opäť...

Článek od: Marek Keram Barányi - 25.09.2012

Komiksový scenárista a spisovateľ Steve Niles má fakt smolu. Darí sa mu pokiaľ ide o jeho komiksy, od 30 days of Night, cez Criminal Macabre až po Batman: Gotham County Line. On má smolu pokiaľ ide o filmové adaptácie jeho komiksov. Buď sú veľmi dobré, veľmi pozerateľné, s výborným hereckým obsadením, ako 30 dní dlhá noc. Alebo sú to neskutočné sračky. Konkrétne 30 days of Night: Dark Days a minuloročné Remains.

RECENZE: Scott Westerfeld, Speciálové

Článek od: Renata Heitelová - 25.09.2012

V románech Oškliví a Krásní nás Scott Westerfeld zavedl do 300 let vzdálené budoucnosti, která vypadá téměř utopicky. Kdo by nechtěl žít ve světě bez násilí a válek, kde se zbytečně neničí příroda, kde jsou všichni zdraví a krásní? To by ovšem nesmělo následovat slůvko "ale"... a taky organizace zvaná Speciální případy.

RECENZE: John Brown, Služebník temného boha

Článek od: Štěpán Jura - 24.09.2012

Ve světě, ve kterém žije mladík Talen, mohou být dny lidského života sklízeny, kupovány a kradeny. Jedním z těch, kdo tuto schopnost ovládají jsou i požírači duší, zvrhlé bytosti sloužící Temnému bohu, které kradou duše lidem i zvířatům.

RECENZE: Ladislav Szalai, Kosmické grotesky

Článek od: Lamanai - 21.09.2012

Spisovatel šklobrtl loktem o kalamář a inkoust se vylil na vesmírné plátno. Konečkem prstu si začal čtrtat motivy do rozpínající kaňky. Velký třesk! BIG BANG! BING-BANG! Mezi nesourodými objekty na skice se začaly rodit překvapivé spojnice. Spisovateli pobaveně poškubával ústní koutek. Poťouchlý stvořitel. Mechanický robot, který se předávkoval palivem a v tranzu chrlí jeden příběh za druhým. Ukrývá do nich krátké básně, vtipy, zavírá spolu do nepravděpodobných prostor nesourodé postavy.

RECENZE: Dan Simmons, Phases of Gravity (Fáze gravitace)

Článek od: Zireael - 20.09.2012

Je to pro mě neobvyklé, ale recenzuji knihu, která není science fiction. Stalo se to samozřejmě čirou náhodou. Název knihy, fakt, že se jedná o příběh o astronautovi, i nakladatelství Subterranean Press, mě zmátli natolik, že jsem si myslel, že kniha Dana Simmonse s názvem Fáze gravitace musí být science fiction. Ve skutečnosti je to kniha...

RECENZE: China Miéville, Ambasadov

Článek od: Lamanai - 18.09.2012

Ne každý si může dovolit napsat román křížený s lingvistickou a filozofickou statí. Alespoň takový, aby jej někdo četl. Leč najde se jeden takový - britský bard moderní fantasy a sci-fi literatury China Miéville. Vítejte v jeho odvážné intelektuální show zvané Ambasadov.

ČASOPIS: Pevnost 09/2012

Článek od: Štěpán Jura - 16.09.2012

Žijete ve městě? Vidíte v něm nějaké zvláštní věci? Nadpřirozené věci? Pokud ano, napište do komentářů místo vašeho bydliště, ale pokud ne, můžete si o tom alespoň přečíst v zářijové Pevnosti.

RECENZE: Jiří W. Procházka, Dlouhý černý úsvit

Článek od: Jindra Střelec - 15.09.2012

Ani ve chvíli, kdy děj na okamžik opustí kulisu nelítostné městské války a zdá se, že v podniku s mazlivým názvem Mazaný králíček dojde i na trochu té romantiky a něhy, nepoleví zběsilý autor JWP v rozdávání ran a stránkám knihy nadále vévodí třeskot palných zbraní snad všech myslitelných kadencí i svistot chladných čepelí.

RECENZE: Philip K. Dick, Předposlední pravda

Článek od: Lament - 13.09.2012

Předposlední pravda patří k příběhům, které napsal Dick ve svých nejlepších letech. Je to poznat na lehkosti, s jakou dokáže vyjádřit svou vizi tak, aby byla zcela srozumitelná a zároveň nebyla zjednodušená až na kost. K tomu si přimyslete na mistra výjimečně akční styl, který je dosti vzdálený jeho nejslavnějším „filozofickým traktátům“ Sní androidi o elektrických ovečkách? nebo UBIK.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Recenze