Stává se nám to běžně. Sedneme si do hospody, nastoupíme do tramvaje, zařadíme se v supermarketu do fronty na nákup, a než si stačíme uvědomit, že ty dvě babičky či dědouškové rozebírají naši generaci, začíná peklo. Napřed se konverzace točí kolem počítačových her, to by ještě šlo, ale pak se výhybka přehodí na sociální sítě a posléze smartfouny, na to, jak do nich dneska mladí pořád zírají a ničí si mozky internetama, aniž by vlastně dělali něco užitečného. Zničehonic je všude kolem hromada expertů, kteří rozumějí všemu a v zásadě nerozumějí ničemu.
Vyhnáním z Ráje všechno začalo. Znáte klasickou biblickou verzi o neposlušné ženě a úlisném hadovi? Václav Jakeš vám ukáže, že to mohlo být trochu jinak… Trochu vědečtěji. Touto povídkou kniha začíná a následně vám naservíruje přes třicet dalších.
Tohle mi ve vodách české fantasy literatury docela chybělo. Čistokrevný sword and sorcery román (jinak též fantasy meče a magie, chcete-li to hezky česky). Někdy prostě není nálada a chuť na komplikované světy a mnohasvazkové ságy plné nevyslovitelných jmen, zamotaných vztahů a ještě zamotanějšího děje, kdy už v půlce zapomenete, kdo je kdo a kdo koho podrazil/okradl/svedl.
Není tomu tak dávno, kdy článek Zkostnatělá česká fantastika způsobil na Sardenu ostré reakce tvrzením, že česká fantastika rozhodně nevzkvétá, ba co víc – zavání zatuchlinou. Eylonwai předložila hypotézu, že naše tvorba je plná klišé, opakujících se modelů a v porovnání se světovými trendy je zastaralá. Vzápětí se rozvinula diskuze, ve které byly vzneseny relevantní námitky. Avšak ani jedna z připomínek nebyla schopna vysvětlit závěry výzkumu Jana Pavliše v jeho bakalářské práci z roku 2016 zabývající se nákupními preferencemi čtenářů fantastiky.
O druhý zářijový nedělník jsme požádali spisovatele Dana Tučku. Jeho zamyšlení na téma vhodnosti (a nevhodnosti) obsahu stěžejních děl fantastiky pro dnešního moderního čtenáře se vám rozhodně (ne)bude líbit. Přejeme vám krásnou neděli a hlavně neztraťte nadhled!
Město Ambra pokrývají výtrusy. Z hub. Lidé žijí v područí šeďáků – bytostí s houbovitou konzistencí – a tajně sní o tom, že se jednou vrátí povstalecká armáda a osvobodí je. Tedy aspoň ti, kteří už dávno na vše nerezignovali.
Kde jsou ty doby, kdy léto znamenalo prázdniny! Slunce, koupání, žádný budík, návštěvy u babiček a poobědové šlofíčky. O tom si my, pracující, můžeme už většinou nechat jen zdát.
Že draci ve fantasy patří do starého železa a už nedokážou nabídnout nic nového? Že by se měli tak svěžímu a nápaditému žánru, jako je young adult, vyhýbat obloukem? Pche! Zkuste to říct Robin Hobbové, protože ta vám bez nejmenší námahy dokáže, na jak velkém omylu jste.
Druhý ročník Comic-Con Prague proběhne v termínu 12. do 14. února 2021 v pražském O₂ universu. Celosvětově oblíbený festival se zaměřuje na filmy, seriály, hry, komiksy a knihy především v žánru sci-fi, fantasy a hororu. Z herců účast již potvrdili Christopher Lambert, Julian Glover, z komiksových tvůrců pak Jason Aaron. Ve středu 9. září bude zahájen předprodej vstupenek.
Na kostele zvoní zvon, čekám, čekáš, čeká on. Kdo poznal narážku na Hrdého Budžese, může si vybarvit modré políčko. Pokud jste ale, stejně jako já, zavýskli radostí, když jste se dozvěděli, že si přečtete další román ze Západozemí, zde pro vás veselá část recenze končí. Končí? Pokud jste ten typ fanouška, kterého nezajímá jen střípek z "vašeho" knižního světa, ale i jeho historie, vývoj a tradice, pak je Oheň a krev to ideální čtení pro vás.
Dělej si poznámky, říkali. Kresli si mapu, říkali. A rozhodně to nečti v autobuse, říkali. Takže jsem to samozřejmě musel vyzkoušet. Vybaven několika záložkami, kostkami ve skleničce a vysokým sebevědomím jsem se ponořil do Měsíčního ohně, respektive do bludiště městských uliček a následně pralesa. A už takhle zpočátku se přiznám. Jde to, ale opravdu je lepší mít na Měsíční oheň klid a prostor.
Román Spojenci českých zemí uzavírá Kotoučovu sérii České země – a je to finále, jak se patří: přes 500 stránek jej činí nejdelším dílem z trilogie. Ta je doplněna ještě o sólo knihu V tajné službě Koruny české a povídku Po Velké bouři, která vyšla v antologii Ve stínu apokalypsy. V ní se čtenář může na rozdíl od trilogie ponořit do počátku, kdy se alternativní historie počíná odklánět od té reálné.
Wardlin Stuart je chlap, co byl ve špatnej čas na špatným místě. Nebo naopak dobrým? Jak se to vezme. Díky/kvůli tomu, že nakrkne jednoho týpka a omylem ho zabije, skončí ve vězení. Řekli byste, že je to pech, jenže nebýt vězení, nebyl by tenhle chlápek milionář. Nebýt vězení, nenapsal by svojí první modlitbu a možná i kdyby ji napsal, tak by nefungovala. Nepoznal by svou ženu a taky by se nestal trochu proti své vůli zakladatelem nového náboženství a neměl by vlastní uctívače - Wardlinity.
Další prima mýtus vyšel s novejma ilustracema v Tritonu, chcete to někdo na recenzi? Jasně, proč ne, dej to sem. Aahz, Skeeve a jejich první dobrodružství, návrat do starejch časů a mladejch let, kdy mě moc nezajímalo, jak je to napsaný nebo přeložený. Byla to prostě fantastika a bylo to vtipný. Ale víte, jak to říkal nějakej ten antickej týpek, Hérakleitos, myslím…
Jak s oblibou říkávám, fantastika je jako volské oko. Má žloutek, kam řadíme texty jako Pán prstenů, Expanze, Zeměplocha a další. A pak tu máme bílek. Na první pohled nezajímavá bílá hmota, která nemá co nabídnout. Opak je ale pravdou. Do věčné honby za tím, co je a co není fantastika, jestli se jedná o sci-fi s prvky hororu, nebo detektivní fantasy, vstupuje Lukáš Vavrečka se svým románem Tesla Noir.