Ondrej Herec, jeden z předních slovenských literárních teoretiků, nás svým textem přivedl na myšlenku nabízet vám každou neděli zajímavé texty v angličtině. Ponořte se do úvahy a pohlédněte na paradigma těla a duše, zaměřte se na otázku jejich nedělitelnosti, pozastavte se nad vizí kyborgů a zeptejte se, jestli nás právě forma lidského těla nás nepředurčuje být lidskými. A science fiction tale is more often than not a thought experiment...

Po Alexandre Pavelkovej, Zuske Minichovej a Marji Holecyovej sa na pulty kníhkupectiev prebojovala ďalšia slovenská SF autorka so samostatnou knihou. Vyššie záujmy Lucie Droppovej prináša stále viac sympatické žilinské vydavateľstvo Artis Omnis, vďaka ktorému uzreli svetlo sveta aj slovenské verzie Černokňažníka a Pestis Draconum ako aj žánrové poviedkové zbierky...

Začátek sedmého Harryho Pottera je úžasný. I přes to, jak končila šestka, Yates stále dokazuje, že v budování napětí a atmosféry beznaděje dokáže zacházet dál, než jsme si vůbec uměli představit. Prostě žádné zdlouhavé rozpakování, ale rovnou detail na oči nového ministra kouzel, sdělujícího nám, že časy, které nastávají, rozhodně nebudou pěkné. A takhle se film drží asi dvacet minut a divák už se připravuje, že až to skončí, povstane, a bude dlouho a hlasitě tleskat. Jenže pak se něco zvrtne...

Do rukou se nám dostává útlý svazek prací, které napsali bratři Strugačtí v úplném prvopočátku své spisovatelské dráhy.  Druhá světová válka započala obrovský rozvoj vědy a techniky, na který přirozeně reagovala i rozvíjející se ruská vědecká fantastika.

Po teoretických textech Cyberpunk – Vstupenka do tretieho tisícročia a Z teórie modernej fantastiky můžeme bádat v neznámých, leč povědomých krajinách nad třetí knihou Ondreje Herce – Dobre organizovaným netvorom. Tento kousek z klávesnice našeho předního badatele teorie fantastiky je opět trošku jiný než oba předešlé. Tentokrát nespřádá fakta do sítě, z jejichž čím dále menších ok náhle není návratu. Tato kniha je koláž, umně sestavená ze střípků (fantastického) umění a reality a slouží jen jednomu účelu – ilustraci dvou velkých témat moderní fantastiky.

Kybepunk bol vždy spojený s japonskou kultúrou. Vidíme to v knihách Wiliama Gibsona, rovnako ako v Matrixe či Blade Runnerovi. Spisovatelia ako aj režiséri sa často inšpirujú svojimi animovanými kolegami, pretože len málokde sa dá nájsť toľko originálnych tém a myšlienok ako práve v anime.

Když je hranice mezi realitou a sny příliš tenká, utíkáme do svých tajných skrýší ukrytých na podivných místech. Malé děti většinou utíkají do říší, které svým vzhledem připomínají pohádky. Teenageři se pro změnu zabydlují v říši splněných přání, dospělím se otevírají dveře do země „těch co prozřeli“ a starší lidé usedají do řad moudrých.

Pohádkové příběhy ze současnosti se silně politickým podtextem, které nemají šanci na dobrý konec, navíc v podobě bezeslovného komiksu – to je pozoruhodný projekt francouzské výtvarnice skrývající se pod značkou mad meg Pohádky ze života.