Obrázek uživatele Petr Simcik

Bio

Stručné bio

Webmaster a webdesigner se zálibou ve čtení spousty písmenek, nejlépe složených v akčnější sci-fi román.

Co na sebe dál práskl/a:

Oblíbený styl - postapokalyptická scifi. Mám rád tu idylku zřícených velkoměst, obrovských opuštěných prostor a odkazů na časy, které odvál radioaktivní vítr.
Na druhou stranu, žít bych v tom nechtěl. Maximálně se tam vypravit na pár dní s foťákem a brokovnicí.

Moje osobní / i jiné www stránky:
http://www.petrsimcik.cz

Historie

Členem již
11 let 5 měsíců

Moje příspěvky

Wardlin Stuart je chlap, co byl ve špatnej čas na špatným místě. Nebo naopak dobrým? Jak se to vezme. Díky/kvůli tomu, že nakrkne jednoho týpka a omylem ho zabije, skončí ve vězení. Řekli byste, že je to pech, jenže nebýt vězení, nebyl by tenhle chlápek milionář. Nebýt vězení, nenapsal by svojí první modlitbu a možná i kdyby ji napsal, tak by nefungovala. Nepoznal by svou ženu a taky by se nestal trochu proti své vůli zakladatelem nového náboženství a neměl by vlastní uctívače - Wardlinity.

Úspěchu retro nálad v herním světě si nám všimli jednak Číňani, jednak řetězce typu Lidl nebo Tchibo. Podobné stroje, které nabízí hromadu 8bit a 16bit her se nám ale objevují všude možně. A až na pár výjimek jsou všechny, které lze dostat rychle v ČR, zatím dost špatné! Jde v mnoha případech o handheldy (typu Gameboy / Gameboy Advance) nebo flashky do televize s bezdrátovými ovladači.

Fantastika a hry jsou odjakživa úzce spjatá záležitost. Vždyť už od prvopočátků herního průmyslu vévodily herním obrazovkám kromě klasických aut a vojáků i rytíři, duchové, draci, vesmírné lodě a další podivnosti. Už ve formě pár zelených kostiček uprostřed několika černých kostiček jste mohli likvidovat červené kostičky, procházet dungeony, zachraňovat celé světy. Ale to snad není ani pravěk, to je prehistorie jménem Atari. Pravěk jsou pro mě takové legendy jako Famicom, Nintendo Entertainment system či Sega Master system, tedy herní platformy, na kterých už jste přeci jen poznali, co hrajete.

Když jsem se dozvěděl, že Argo vydá Lovecraftovy ghostwriterské / editorské práce, srdce zaplesalo nadšením. H. P. Lovecraft je poslední dobou na české scéně téměř modla. Zvlášť od doby, kdy vyšly sebrané spisy, se snaží vydavatelé k čemukoli, co je mu alespoň trochu podobné, přilepit jeho jméno.

Nad tímhle tématem jsem přemýšlel hodně dlouho. Jak ho jen pojmout? Přepis dokumentu? Vlastní názor na něj? Vlastní verzi téhle události naší poměrně dávné historie? Těžko říct. Pojďme do toho, nějak se to vyvine.

Tenhle článek berte trochu jako legends ze Star Wars – sice to kdysi byl kánon a asi se to tak nějak stalo, ale na paměť všech zúčastněných, tedy mě, se nedá v žádném případě spolehnout. A určitě se občas budeme kolem skutečnosti jen plížit, a to i když jde tak důležité věci, jako je web sarden.cz a jeho tvorba.

Doba koronakrize nám vstoupila i do literárních vyhlídek. Nakladatelství sčítají ztráty, revidují plány a vůbec se tak trochu neví, co bude. Proto se v rámci těchto vyhlídek podíváme spíš než do budoucnosti, do přítomnosti.

Karanténa nebo omezené vycházení je dost nuda. Potkáváte furt ty samé lidi, a i když svou rodinu milujete, po měsíci jen s nimi a několika bandity, které občas potkáváte venku, na poště či v supermarketu byste společnost někoho zajímavého a neokoukaného uvítali.

Nedávno jsem tu nastínil několik možností, jak by to mohlo vypadat po koronavirové krizi, ale ono to bude mnohem prozaičtější - nestane se nic. Každopádně představy o budoucnosti měli lidé odjakživa a poslední dobou mám pocit, že v tomhle jsme tak trochu ochuzení, asi jako ten středověký mešťan níže - a nebo ne? Podívejme se na současnost očima lidí minulosti.

Než jsem začal poměrně dlouho po vydání číst Černá křídla Cthulhu 3, nedalo mi to nezabloudit na různá hodnocení a komentáře, a musím říct jedno. S. T. Joshi je geniální redaktor, protože postavil sbírku, ve které se každému líbí něco jiného, ale zároveň nenajdete alespoň jednu povídku, která by se nelíbila nikomu.

Stránky